Oficiální oznámení záměru „Přeložka silnice I/23 Třebíč – JZ obchvat“ v rámci posuzování této stavby z hlediska vlivu na životní prostředí, tzv. „malá EIA“, má mnoho nedostatků. Celé nesouhlasné vyjádření spolku Obchvat Třebíče k tomuto záměru si můžete přečíst na tomto odkazu. Jedním z podstatných rizik při případné stavbě průchvatu je skládka průmyslových odpadů „BOPO – Řípovská zmola“. Plánování trasy průchvatu Plánovaná trasa se během těch let, co je průchvat připravován, několikrát měnila. Jednou z podstatných změn je tunel v Borovině. Původně měla trasa průchvatu vést po povrchu, následně byl vymyšlen standardní tunel, pak kvůli dopravě nadměrných nákladů do

O obchvatu Třebíče se začalo diskutovat už v devadesátých letech minulého století. „Už někdy kolem roku 1996 byly zastupitelstvu předloženy dvě varianty obchvatu. Jedna z nich byla v podstatě stávající varianta „průchvatu“, druhá pak skutečný, velký obchvat města“, říká Ing. Arch. Borek Herzán, který byl v té době městským architektem. Zastupitelstvo však ani jednu z těchto variant neschválilo a rozhodlo o zpracování „kompromisní“ varianty, která byla v roce 1998 zanesena i do územního plánu. Jednalo se o variantu podobné té, která je dnes nazývána variantou č. 3 – tedy varianta vedoucí po povrchu z Pražské ulice na Koželužskou, a