Bývalý prezident USA Donald Trump prohlásil, že podle něj by se ruský a ukrajinský prezident nakonec mohli dohodnout na kompromisním řešení, které by odpovídalo návrhům, jež sám předkládal. Neupřesnil však podobu ani konkrétní obsah těchto návrhů a své tvrzení prezentoval bez předložení detailního plánu nebo důkazů o probíhajících oficiálních jednáních.
Trump opakovaně uváděl, že sehrál „velký podíl“ v úsilí o ukončení konfliktu a že válku na Ukrajině by dokázal zastavit rychle. V lednu loňského roku například tvrdil, že by mohl dosáhnout příměří už v prvním dni svého nástupu do úřadu. Tyto výroky jsou součástí jeho volební rétoriky a nepředstavují potvrzené výsledky státní diplomacie ani závazné mezivládní dohody.
Ve svých komentářích se Trump věnoval i zvyšujícímu se napětí na Blízkém východě. Podle jeho slov únorové události eskalovaly a vedly k přímějším konfrontacím, které zahrnovaly zájmy Spojených států, Izraele a Íránu. I zde šlo o jeho vlastní interpretaci událostí, nikoli o kroky nebo oficiální politiku současné administrativy.
Moskva a Kyjev nadále prosazují zásadně odlišné podmínky pro případné příměří či vyjednávání. Ruská oficiální rétorika opakovaně zdůrazňuje bezpečnostní požadavky a geopolitické zájmy Moskvy, Kyjev naopak trvá na respektování své suverenity a na návratu území okupovaných ruskými silami. Prezident Volodymyr Zelenskyj reaguje na ruské kroky veřejnými vystoupeními a mezinárodními apely za pokračující podporu.
Konflikt, který ruská administrativa označuje termínem „speciální vojenská operace“, začal v únoru 2022 a od té doby pokračuje s proměnlivou intenzitou boje i diplomatických iniciativ. Mezinárodní snahy o obnovení jednání a mediaci zatím opakovaně narážely na zásadní rozpory v požadavcích obou stran a dosud nepřinesly trvalé řešení.
