Bývalý prezident Miloš Zeman v nedávném rozhovoru ostře zhodnotil postup současné hlavy státu Petra Pavla v souvislosti s kontroverzí kolem jeho účasti na summitu NATO. Zeman uvedl, že spornou otázku by bylo vhodnější řešit politickými prostředky než soudní cestou, a kritizoval rozhodnutí Ústavního soudu, které podle něj umožnilo prezidentovi vystoupit v rámci české delegace. Poukázal přitom na riziko precedentů, které mohou rozostřit hranice mezi politickou odpovědností a právní cestou řešení sporů.
Současně vyjádřil podporu ministru zahraničí Petru Macíkovi, ocenil některá vládní rozhodnutí a směrování zahraniční politiky. Zdůraznil potřebu vyváženého přístupu při jednáních s mezinárodními partnery i při řešení vnitropolitických neshod, přičemž apeloval na uměřenost a důslednost v reprezentaci zájmů České republiky.
K válce na Ukrajině Zeman zopakoval, že Rusko nadále považuje za agresora. Připustil rovněž možnost odnětí státního vyznamenání, které v minulosti udělil ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému; samo udělení podle něj otevírá diskusi o významu symbolických gest v diplomatických vztazích a o jejich praktických dopadech na bilaterální styk.
V rozhovoru se Zeman vrátil i k reflexi svého prezidentského působení. Připomněl rozhodnutí o jmenování úřednické vlády v roce 2013, vyslovil se o odmítnutí některých ministerských nominací a zmínil spory týkající se údajného neformálního zasahování do akademických jmenování. Důraz kladl na potřebu jasného vymezení kompetencí hlavy státu a na respektování těchto kompetencí v interakci s ostatními ústavními institucemi.
Na závěr hovořil o nadcházejících prezidentských volbách a o tom, jaké vlastnosti by podle něj měl mít příští prezident. Nevyslovil závaznou podporu žádnému konkrétnímu kandidátovi; jako ideální charakteristiky uvedl schopnost zastupovat zájmy republiky, důraz na stabilitu a vyspělou diplomatickou prezentaci.
