Petr Přikryl zvolen členem NKÚ. Otázky kolem vazeb, zadávání zakázek a transparentnosti nominací

Poslanecká sněmovna včera zvolila advokáta Petra Přikryla členem Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Ve veřejném hlasování získal 89 ze 159 odevzdaných hlasů. Oficiální návrh na jeho jmenování podle předsedy NKÚ formálně předložil poslanec Radim Fiala (SPD).

Funkce v NKÚ je výrazně honorovaná — měsíční odměna činí zhruba 180 000 Kč. Přikryl byl v minulosti právním zástupcem mimo jiné předsedy Poslanecké sněmovny a je dlouhodobě spojován s advokátními službami poskytovanými Radimu Fialovi. Tyto vazby vyvolaly pozornost a veřejnou diskusi o vhodnosti jeho nominace na pozici kontrolora veřejných prostředků.

V centru pozornosti jsou i podnikatelské aktivity napojené na kandidáta. Podle dostupných údajů společnost spojená s Přikrylem získala od roku 2016 zakázky na úklid v hodnotě „desítek milionů korun“. Proti udělení těchto zakázek podala podnět protikorupční organizace; jeho obsah a případné následné kroky jsou předmětem zkoumání. Uvedená zjištění byla během diskuse zmiňována jako relevantní pro posouzení možných střetů zájmů.

Právní a procedurální otázky

Navrhování členů NKÚ poslanci podle předsedy úřadu není výslovně upraveno zákonem; jde o ustálený politický zvyk. Tento fakt v kombinaci s osobními vazbami mezi navrhovateli a nominantem vyvolává otázky ohledně transparentnosti a objektivity výběru. Zástupci NKÚ i další aktéři ve veřejné debatě upozorňují, že absence jasně definovaných pravidel pro nominace může oslabovat důvěru v nezávislost kontrolního orgánu.

V diskusi zazněly i příklady, že několik dalších členů NKÚ má nominanty s obdobnými vazbami na politiky, kteří je navrhli. U části těchto osob proběhly formální změny v majetkových nebo řídicích strukturách souvisejících společností; otázky ohledně skutečné kontroly a konečného vlastnictví však v některých případech zůstávají nevyjasněné. Tyto okolnosti podle kritiků ukazují na potřebu důkladnějšího prověřování kandidátů z hlediska možného střetu zájmů a průhlednosti ekonomických vztahů.

Dopady na reputaci a fungování NKÚ

NKÚ jako ústřední orgán dohledu nad hospodařením veřejných prostředků a zadáváním veřejných zakázek musí dlouhodobě čelit požadavkům na vysokou míru nestrannosti a důvěryhodnosti. Jmenování osoby spojené s politiky, kteří mají vliv na její nominaci, posouvá diskuzi od jednotlivého případu k systémové otázce: zda současná praxe nominací a prověřování členů dostatečně garantuje nezávislost kontrolorů veřejných financí.

Jmenování Přikryla tak opět otevřelo širší debatu o nutnosti zpřesnit pravidla nominací, stanovit jasnější standardy pro odhalování a prevenci střetu zájmů a zvýšit veřejnou transparentnost informací o majetkových a obchodních vazbách kandidátů. Hlasování v Poslanecké sněmovně skončilo volbou, nicméně otázky kolem transparentnosti procesu a politických vazeb zůstanou předmětem veřejné i odborné diskuse.

Sdílejte článek

Přečtěte si také

Tvorba webových stránek: Webklient