Nocí a brzy ráno proběhla série útoků na energetickou a dopravní infrastrukturu v oblastech okupovaných ruskými silami i na území Ruské federace. Informace o incidentech pocházejí z ukrajinských i ruských zdrojů; některé události zatím nelze nezávisle ověřit.
Podle ukrajinských hlášení byly cílem bezpilotní letouny (BPLA) sklady pohonných hmot a tepelné elektrárny v oblastech pod ruskou kontrolou. Jedním z uváděných postižených zařízení je teplárna u obce Zuhres v Doněcké oblasti. Dále byly zaznamenány exploze a požáry v přístavních objektech, například v Mariupolu, a v překladištích na Krymu. V Luhanské a Doněcké oblasti podle zpráv utrpěla poškození i železniční infrastruktura, což by mohlo omezit schopnost přepravovat palivo a zásoby směrem k frontě.
Ruské zdroje současně hlásily sérii explozí ve více regionech Ruské federace. Podle těchto informací shořely skladovací areály s ropnými produkty a došlo k následným požárům v oblastech Tuly, Krasnodarského kraje a Brjanské oblasti. V okolí Voroněže se objevily zprávy o sabotáži, kterou si nárokuje partizánská skupina Ateš; tato tvrzení rovněž zůstávají předmětem ověřování.
V Petrohradu a Leningradské oblasti se opakovaně spustily protivzdušné sirény a ruská strana uvádí sestřelení velkého počtu BPLA. Současně kolují zprávy o útocích na lodní cíle v okolí Kronštadtu. Ruská hlášení zmiňují poškození jedné korvety; nezávislé zdroje uvádějí rozporuplné informace o rozsahu škod.
Naopak ruské letecké údery a útoky BPLA měly za následek poškození civilních objektů v Dněpropetrovské a Záporožské oblasti. Místní úřady hlásí zranění civilistů při zásazích obytných domů a parkovišť; mezi oběťmi je podle zpráv i řidič minibusu, který zahynul po zásahu dronu. Ani tyto informace nejsou v plném rozsahu nezávisle potvrzené.
Mezinárodní organizace se dohodly na dočasném příměří v okolí Záporožské jaderné elektrárny kvůli nezbytným opravám a odminovacím pracím. Během těchto činností došlo podle dostupných hlášení k incidentu, při němž byli zraněni technici; okolnosti události zůstávají předmětem ověřování a znovu poukazují na vysoké riziko prací v pásmech bojových operací poblíž jaderných zařízení.
Politické napětí zůstává vysoké. Výzvy k přímému jednání mezi představiteli obou států zatím nepřinesly průlom; ruské vedení podle zveřejněných informací setkání s ukrajinským protějškem odmítlo. Zásahy mířené na energetické a dopravní uzly mají strategický cíl omezit protivníkovu logistickou kapacitu, což prohlubuje humanitární a bezpečnostní důsledky na obou stranách konfliktu.
Z bezpečnostního a provozního hlediska mají popsané incidenty potenciál způsobit rozsáhlejší výpadky dodávek energie, zhoršit zásobování palivy a narušit železniční a námořní přepravu. Současně zvyšují riziko sekundárních škod — požárů, kontaminace a ohrožení civilistů — a zvyšují tlak na zdravotnické a záchranné služby v zasažených regionech.
Vzhledem k rozdílnosti a zatím částečnému neověření zdrojů je nutné informace nadále prověřovat. Vývoj situace bude určující jak pro další vojenské operace, tak i pro reakci civilních institucí a mezinárodních organizací zaměřených na minimalizaci humanitární škody.
