Albánský premiér Edi Rama na summitu EU–Západní Balkán ostře zkritizoval přístup Unie k rozšíření a varoval před geopolitickými důsledky prodlev. Ve svém projevu i v rozhovorech s novináři vyjádřil frustraci z pomalého tempa přístupových jednání a odmítl model „počkáme, až budete připraveni“, který podle něj oddaluje rozhodnutí o přijetí kandidátů místo toho, aby podněcoval pragmatická řešení vedoucí k rychlejší integraci.
Rama upozornil, že přehnaná byrokratizace procesu a orientace na dlouhé formální seznamy podmínek může brzdit politické kroky, které by sjednocování Evropy posunuly vpřed. Připomněl historické paralely, podle nichž někdy k pokroku v evropské integraci stačila politická odvaha více než prodlužující se administrativní kontrola.
Jeho kritika měla zjevný geopolitický rozměr: varoval, že pasivita členských států otevírá v Západním Balkánu prostor pro rostoucí vliv Ruska či Číny. Pokud EU neprojeví jasnější zájem o rychlejší začlenění regionu, může to podle něj změnit místní politickou rovnováhu ve prospěch jiných mocností.
Kontext je zásadní. Albánie má statut kandidátské země od roku 2014 a přibližování k Evropské unii postupuje pomalu. Po invazi na Ukrajinu vzrostla pozornost vůči stabilitě Západního Balkánu a rizikům, která z ní plynou. Bruselské hodnocení konstatuje, že Tiraně se podařilo splnit některá předběžná kritéria v oblasti základních práv a právního státu, přestože klíčové reformy zůstávají v mnoha oblastech nedokončené. Albánská vláda si podle svých prohlášení vytyčila ambiciózní cíl uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028.
Pozice členských zemí se liší. Silnější podporu rozšíření deklarují zejména státy střední Evropy a Itálie, zatímco některé severské státy, Nizozemsko či Německo k dalšímu rozšiřování přistupují opatrněji. Proces navíc komplikují bilaterální spory — například problémy s Řeckem — které dokážou brzdit samotný mechanismus jednání a vyžadují politické řešení vedle formálních úkolů.
Rama, známý svým expresivním stylem i kulturně-publicistickou činností (dříve hrál basketbal, věnuje se malbě, často nosí bílé tenisky a v úřadě vystavuje své kresby), svým vystoupením cíleně upozornil, že rozhodnutí Bruselu nejsou jen administrativní záležitostí, ale mají strategické důsledky pro celou Evropu.
Závěrem: rozšíření EU vyžaduje kombinaci důsledných domácích reforem kandidátských zemí a jasné politické vůle současných členů. Analytici varují, že průtahy v tomto procesu zvyšují riziko posílení vlivu konkurenčních mocností v regionu — riziko, které Edi Rama na summitu ostře zdůraznil.
