Ministerstvo financí předložilo návrh, který zásadně mění poplatkovou strukturu v dobrovolném penzijním spoření. Klíčovým prvkem je stanovení stropu poplatků správců na 0,5 % ročně a zákaz účtování výkonnostních odměn. Návrh by se podle ministerstva dotkl zhruba čtyř milionů současných účastníků systému.
Současný trh je fragmentovaný: někteří správci nabízejí agresivní („dynamické“) strategie s vyšší expozicí vůči akciím, u nichž mohou být celkové náklady včetně TER (Total Expense Ratio) a výkonnostních odměn až kolem 2 % ročně. U vyvážených fondů jsou poplatky obecně nižší, ale často stále výrazně nad navrhovaným stropem. Zavedení limitu 0,5 % ročně by podle odhadů snížilo náklady u dynamických portfolií asi na čtvrtinu současných hodnot a u vyvážených fondů přibližně na třetinu.
Návrh také preferuje zavedení tzv. lifecycle neboli „glide‑path“ strategií: mladší účastníci by měli vyšší alokaci do rizikovějších aktiv (zejména akcií) a s přibývajícím věkem by se jejich expozice postupně směrovala ke konzervativnějším instrumentům. Cílem je snížit riziko kapitálových ztrát v období, kdy se blíží čerpání prostředků, a současně využít růstového potenciálu v raných fázích spoření.
V mezinárodním srovnání by se české penzijní produkty při tomto nastavení posunuly mezi levnější nabídky v regionu: slovenské indexové fondy často dosahují poplatků kolem 0,5 % ročně, v Maďarsku se průměrné poplatky pohybují kolem 0,7 % a v Lotyšsku u dynamických variant přibližně 0,77 %. Jako příklad velmi nízkých nákladů bývají uváděny švédské státní penzijní fondy AP, kde poplatky klesají k 0,07 % ročně.
Alternativy k penzijním fondům zahrnují přímý nákup ETF prostřednictvím brokera nebo využití robo‑poradců. Přímé držení ETF může přinést celkové náklady v řádu několika desetin procenta ročně (kombinace expense ratio ETF a transakčních nákladů), zatímco robo‑poradenské platformy obvykle účtují správní nebo platformní poplatek přibližně 0,25–0,5 % ročně nad náklady podkladových pasivních fondů. U velmi levných ETF mohou být náklady fondů kolem 0,1–0,2 % ročně, takže celkové náklady alternativ často konkurují navrhovanému stropu.
Možné dopady návrhu na trh jsou mnohostranné. Striktní limit poplatků i zákaz výkonnostních odměn vytvoří tlak na marže správců, což může vést k větší konsolidaci trhu, přechodu k pasivní správě nebo opuštění segmentu některými hráči. Na druhé straně by měl návrh zvýšit efektivní výnosy účastníků snížením nákladů a zlepšit konkurenceschopnost dobrovolného penzijního spoření vůči jiným investičním možnostem. Konečný efekt bude záviset na finálním znění zákona, detailech implementace (např. definice nákladových položek zahrnovaných do stropu) a na tom, jak se správci a distribuční kanály přizpůsobí novým pravidlům.
