Dnešní tragédie, kdy v pobočce pražského úřadu práce zastřelil šedesátiletý Jiří Dvořák tamní úřednici, předtím poleptal kyselinou svou ex- kolegyni a zranění zasahujícího policisty výbuchem v bytě v Libni, začala ve skutečnosti před šesti lety z neopětované lásky ke své kolegyni.
Tehdy dostal od svého zaměstnavatele, firmy Aero Vodochody Aerospace a.s., výpověď. Respektive mu nebyly prodloužena smlouva. Údajně na pokyn ředitele zodpovědného pro bezpečnost. Ten zasahuje zejména v situacích, kdy se nějaký zaměstnanec jeví jako bezpečnostní riziko.
Miloval jsem ji a ona po mne vyjížděla
Dvořák přišel o práci staršího konstruktéra po pětatřiceti letech v oboru, pár let do důchodu. Za vinu to dlouhou dobu kladl zejména své bývalé kolegyni Michaele K. (50), která měla podle jeho slov zájem o intimní sblížení s nyní prchajícím střelcem a on její zájem údajně neopětoval. Později však novinářům z iDnes TV přiznal, že do ní byl sám zamilovaný. „Já můžu být zamilovaný do Lucie Borhyové, můžu jí psát dopisy a nic se nestane,“ řekl Dvořák, který během soudního řízení odmítl psychologické i psychiatrické vyšetření. Lékař v posudku uvedl, že Dvořák není duševně nemocný, trpí však poruchou osobnosti. Jeho agresivita je prý jen verbální. Označil jej za stalkera.
Dvořák kolegyni bombardoval několikastránkovými odmítavými maily. Ty se později dostaly k vedoucímu bezpečnosti firmy a byly jednou z příčin nedoporučení prodloužení smlouvy. Bývalý konstruktér zahořkl ještě víc. Skončil na úřadu práce, odkud byl po necelém roce z důvodu nedostavení se k schůzku z úřednicí vyřazen. Úřednici posléze vyhrožoval smrtí, ta ji odkázala na městský úřad, který Dvořákovi udělil pokutu.
Bylo to spiknutí
Dvořák později v sérií videí, které zveřejnil na Youtube, situaci označil za „řízenou provokaci“ ze strany ÚP a úřednice Renáty R. a Lenky L. Právě tyto videa, kterých vytvořil a na web pod smyšleným jménem zveřejnil několik desítek, se později stala předmětem žaloby ze strany Aera na bývalého zaměstnance. Cílem jeho videokampaně se staly později i tyto úřednice, zejména pak vedoucí pobočky v Praze 2. Dvořák se kvůli tomu soudil i s ministerstvem práce a sociálních věcí, pod které úřady práce spadají.
Jiří Dvořák měl pocit, že se proti němu spikl celý svět, zejména pak ženy. Jako první si vzal na mušku bývalou kolegyni Michaelu K., na kterou v pátek zaútočil před budovou letiště ve středočeské Odolené Vodě kyselinou. „Má u mě otevřený účet a já jí to sečtu,“ řekl o ní. Ta nyní leží ve vinohradské nemocnici s popáleným obličejem a nohama.
O víkendu, když do jeho bytu zamířili policisté, nástražný výbušný systém u vstupu do obydlí jednoho ze zasahujících zranil. V úterý podle popisu stejný muž vstoupil krátce před polednem do vinohradské pobočky Úřadu práce a střelil po jedné ze zaměstnankyň. Ta po převozu do nemocnice zranění zanedlouho podlehla.
Jiří Dvořák byl v minulosti odsouzen za trestný čin pomluvy a vydírání. Po Aero Vodochody požadoval 20 korun. Loni v květnu soud rozhodl, že za urážky a pomluvy musí naopak on bývalému zaměstnavateli zaplatit milion korun. Současně byl odsouzen na deset měsíců s podmínkou. Měl také dlouhodobě svým bývalým kolegům vyhrožovat těžkou újmou. Jak se zdá, své výhružky nakonec skutečně realizoval a jeho agresivita nebyla jen verbální, jak se domníval soudní znalec. Policie po něm pátrala v celé Praze i Středních Čechách. V odpoledních hodinách byl zatčen v centru Prahy.
