Search
Close this search box.

Blanenský rodák Olda Štos pokořil největší kaňon světa Chamjé khola

Olda Štos, kterému se podařilo se svým mezinárodním týmem pokořit největší a nejnáročnější kaňon světa Chamjé khola mezi štíty Annapurny a Manaslu,říká :„Chamjé khola mě mnohému naučil. Už se tam ale nevrátím...“ Devět odhodlaných kaňonářů si zde sáhlo až na dno svých sil. Odměnou je jim prvenství v kompletním svislém průstupu kaňonem. Na návrat však nepomýšlejí. Převyšuje míru rizika.

Olda Štos, kterému se podařilo se svým mezinárodním týmem pokořit největší a nejnáročnější kaňon světa Chamjé khola mezi štíty Annapurny a Manaslu,říká :„Chamjé khola mě mnohému naučil. Už se tam ale nevrátím…“

Devět odhodlaných kaňonářů si zde sáhlo až na dno svých sil. Odměnou je jim prvenství v kompletním svislém průstupu kaňonem. Na návrat však nepomýšlejí. Převyšuje míru rizika.

Kaňon s nejvyšším stupněm obtížnosti Chamjé khola v mnohém připomíná peklo. Své o tom ví i francouzský tým, který se o jeho zdolání pokusil už v roce 2011. V mnohém byl inspirací skupině Rusů, Ukrajinců a Italů, vedené jediným Čechem, rodákem z Blanska Oldou Štosem, která se do Nepálu vydala začátkem února tohoto roku.

„Podařilo se nám navázat na úspěch Francouzů, i když ve skalách bohužel nezůstala vůbec žádná jejich kotvení, sestupovou trasu jsme proto museli kompletně připravit znovu,“ vysvětluje zkušený speleolog a kaňonář Olda Štos.

Ačkoli je francouzští kolegové od záměru pokořit Chamjé kholu odrazovali, podařilo se jim přes veškerá úskalí, která toto místo představuje, nasbírat poslední síly a svisle celým kaňonem prostoupit od vrcholku až do údolí k vesničce Chamjé. Během sedmi dnů, po čtyřech letech příprav.

„Prošli jsme místa, kde dosud lidská noha nestanula, zažili jsme řadu dramatických chvilek, kaňon je totiž po zemětřesení v Nepálu poměrně nestabilní. Čelili jsme obrovské mase ledové vody z tajícího sněhu,“ popisuje Štos, „museli jsme se vyrovnat se zraněními, která v daných podmínkách mohla znamenat i smrt. Každý v tu chvíli navíc bojoval tak trochu i sám se sebou.“

Po šesti dnech sestupu členové expedice konečně došli na záchranné stanoviště, kde na ně čekali šerpové a zbytek expedičního týmu. „Měli pro nás jídlo, suché oblečení a materiál. Ztráty byly bohužel velké, nejen zdravotní, měli jsme poškozené voděodolné obleky, ne všichni tak mohli pokračovat až k vytouženému cíli. Z devíti členů expedice jsme nakonec vybrali tři, kteří dokončili průstup kaňonem v celé jeho délce. Sedmý den byl neskutečným zážitkem nejen pro ně a zbytek celého týmu, ale i místní šerpy a nosiče, kteří tyto silně emotivní chvíle mohli prožívat s námi,“ popisuje největší dobrodružství svého života blanenský rodák.

Ještě před odletem do Nepálu se Olda Štos netajil tím, že tímto adrenalinovým zážitkem rozhodně nic neskončí. Riziko ho prostě přitahuje a nebrání se žádným výzvám. Přesto po návratu přiznává, že k určité změně v jeho přístupu přece jen došlo.

„Ověřil jsem si, že není důležité, kde člověk je a co dělá, ale jak to dělá a hlavně s kým. Na ‚slovanské’ kamarády jsem se mohl vždy stoprocentně spolehnout, jako komunita jsme drželi při sobě a vzájemně jsme si pomáhali, děj se co děj. Italové jsou ale jiní, jejich přístup byl diametrálně odlišný. Technicky byli dokonalí, ale lidsky jsem se v nich neskutečně zklamal. Už vím, že výběr lidí pro podobné zážitky je skutečně na prvním místě.“

Už teď se připravuje na další projekt. Nový Zéland, Tchaj-wan, nebo Papua-Nová Guinea? Nechme se překvapit…

Sdílejte článek

Přečtěte si také

10 zásad pro nové dětské hřiště

Dětská hřiště jsou místa, kde děti tráví mnoho hodin svého dětství. Tato prostranství by měla být bezpečná, zábavná a podporovat rozvoj dětí. Při plánování nového

Tvorba webových stránek: Webklient