Aut, kterými na první pohled zřejmě nikdo nikam neodjede, každoročně přibývá. Všímají si jich občané, v hledáčku je má městská policie i magistrát města. Přesto není prohlášení vozu za vrak ani jeho odstranění jednoduchou záležitostí. To, že auto nemá platnou STK, registrační značku nebo nemá pneumatiky, ještě neznamená, že ho město může nechat odstranit.
Na podezřelá torza aut strážníci přicházejí vlastní kontrolní činností, často je však na ně upozorňují i občané. Zatímco v roce 2012 evidovala městská policie 91 vozidel s podezřením na vrak, v roce 2016 jich bylo 105, v roce loňském 106, letos se řeší již 19 vraků. U více než dvou třetin případů se podaří zkontaktovat majitele, kteří vrak odstraní.
Problematiku autovraků městská policie průběžně řeší s magistrátem podle toho, zda odstavená auta stojí na místních či účelových komunikacích nebo na veřejných prostranstvích a městské zeleni, kdy je jeho odstranění nejjednodušší. Na zelených plochách auta jednak nesmí stát, zároveň odbor životního prostředí v těchto případech okamžitě vyhodnocuje, zda a jak vozidlo ohrožuje životní prostředí. Pokud tam je riziko úkapu provozních tekutin nebo k tomu již přímo dochází, případně to zcela zásadně narušuje vzhled krajiny, řeší se to okamžitě a v podstatě v řádu hodin je vozidlo odtažené na odstavné parkoviště ve sběrném dvoře na Slezském Předměstí. U méně rizikových případů je majitel vozidla vyzván k jeho odstranění. Jestliže se nepodaří majitele kontaktovat a domluvit se ním na odstranění, vozidlo se odtáhne na odstavné parkoviště. Majiteli je zaslána výzva, která je zároveň vyvěšená na úřední desce. Pokud se majitel neozve do dvou měsíců, s automobilem se nakládá jako s odpadem.
U automobilů, které jsou odstavené na místech, kde je možné běžně stát, například na parkovištích před bytovými domy, je jejich odtažení složitější. Jde o soukromý majetek, se kterým město nemůže manipulovat jen z toho důvodu, že jej jeho majitel nepoužívá nebo že mu chybí zrcátka a zadní sklo. První krok, který v takových případech městská policie podniká, je nalepení výzvy k odstranění na nepoužívané podezřelé vozidlo. Pokud se podaří zjistit majitele, je mu zaslaná výzva, od jejíhož doručení má dva měsíce na odstranění auta, poté ho odstraní vlastník komunikace na náklady majitele vozu. „Majitele se snažíme zjistit vlastním šetřením. Pokud se to podaří, bývá to nejrychlejší způsob vedoucí k odstranění vraku, pokud ne, postupujeme dále podle zákona,“ říká mluvčí městské policie Eva Kněžourová. Nepodaří-li se majitele zjistit, zveřejní se výzva k odstranění na úřední desce magistrátu a po uplynutí dvouměsíční lhůty je vrak zlikvidován na náklady vlastníka komunikace. Ještě před samotným odtažením však ještě musí odstavený vůz prohlásit znalec za vrak, aby následně nedošlo ke sporu s jeho majitelem.
Městská policie však nemá kompetence řešit jakýkoliv vrak ve městě. Záleží na tom, komu patří pozemek, na kterém se nachází. Pokud není odstaven na městském pozemku, může městská policie pouze vlastníka pozemku na vrak upozornit a doporučit, aby byl zabezpečen proti úniku kapalin, ale jinou možnost nemá. „Příkladem této situace jsou vraky na parkovištích, která jsou vybudovaná na soukromém pozemku,“ uvádí Eva Kněžourová.
Odstavovat vraky na pozemních komunikacích nebo na veřejném prostranství zakazují hned dva zákony – o pozemních komunikacích a o odpadech. Někteří lidé si s tím však hlavu nelámou. Počet vysloužilých aut v hradeckých ulicích za poslední roky stále roste. „Vraky hyzdí vzhled veřejných prostranství, ohrožují životní prostředí, představují další nebezpečí a navíc zbytečně zabírají parkovací místa. Městská policie společně s magistrátem se je z ulic snaží dostat, je to však nekončící práce. Zatímco jedno torzo auta se podaří odstranit, jinde se mezitím objeví další,“ dodává k problematice vraků ve městě Eva Kněžourová.
