Po skončení summitu NATO vystoupili k veřejnosti prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala. Oba ocenili výsledky jednání aliance, současně ale podtrhli, že deklarace musí být doprovázeny konkrétními kroky a adekvátním financováním.
Prezident Pavel zdůraznil, že aliance nezůstává jen u slov; řada členských států skutečně navyšuje obranné výdaje. Varoval však, že nedodržování společných závazků oslabuje důvěryhodnost spojenců a může poškodit pozici těch, kteří závazkům vyhovují. Neplnění závazků podle něj dlouhodobě eroduje schopnost kolektivní obrany.
V diskusi o rozpočtových cílech připomněli oba představitelé, že dvouprocentní cíl výdajů na obranu jako podíl HDP vyplývá ze závazků NATO přijatých po roce 2014. Ruská invaze na Ukrajinu podle nich dále zvýšila politický tlak na jeho dosažení. Česká republika v této oblasti dlouhodobě zaostává za aliančním standardem.
Premiér Fiala označil dosažení dvou procent HDP za reálné do roku 2027 a potvrdil, že vláda usiluje o jeho naplnění. Dodal však, že zvýšení výdajů musí být plánované, udržitelné a směřovat ke skutečnému posílení obranných kapacit, nikoli jen k plnění statistických ukazatelů.
K otázce pomoci Ukrajině Fiala zopakoval podporu Prahy její obraně a obnově, ale vyjádřil opatrnost vůči návrhům na zavedení dlouhodobých a automatických platebních závazků. V debatě o obnově zazněly i vysoké orientační částky — objevovala se suma kolem 70 miliard eur — ale Česká republika zatím nepřistoupila k závazkům pravidelných ročních plateb.
Oba představitelé vyzvali k pokračování veřejné debaty o roli Česka v rámci NATO a o tempu naplňování přijatých závazků. Zdůraznili potřebu postupného a transparentního plnění, které má posílit bezpečnost země i důvěryhodnost aliance mezi partnery.
Závěr jejich vystoupení směřoval k heslu odpovědné solidarity: podpora spojenců a pomoc Ukrajině mají být kombinovány s jasnými prioritami, realistickým plánováním a komunikací vůči veřejnosti, aby se předešlo oslabení kolektivní obrany a mezinárodní důvěry.
