Summit Severoatlantické aliance ve Vilniusu proběhl pod silným vlivem válečných konfliktů v Evropě i na Blízkém východě. Členské státy potvrdily závazek pokračovat v rozsáhlé podpoře Ukrajině a opětovně zdůraznily význam transatlantické spolupráce a role Spojených států při zajišťování kolektivní obrany.
Spojenci na summitu potvrdili pomoc Kyjevu v celkové výši přibližně 70 miliard USD (cca 1,6 bilionu Kč). Tato podpora je určena zejména na dodávky vojenského materiálu, výcvik, logistickou podporu a další kapacitní posílení ukrajinských ozbrojených sil. Výše alokovaných prostředků zahrnuje přímou vojenskou pomoc i související logisticko-organizační kapacity, nikoli přímé rozpočtové transfery všech členů aliance.
Součástí jednání byly rovněž diskuze o bezpečnostních dopadech konfliktů na Blízkém východě a o tom, jak tyto regionální krize ovlivňují strategické zabezpečení aliance. V kontextu rozšířených hrozeb lídři opět zdůraznili potřebu udržet jednotu, zlepšovat připravenost sil a schopnost rychlé reakce.
Americký prezident Joe Biden označil výsledky summitu za klíčové pro udržení jednoty a odhodlání spojenců. Česká delegace — prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala — deklarovala, že se Česká republika bude podílet na podpoře Ukrajiny. Premiér Fiala rovněž připomněl závazek České republiky směřovat k dosažení úrovně 2 % HDP na obranu, zároveň však upozornil na krátkodobé výzvy spojené s naplněním tohoto cíle.
Summit tak potvrdil, že NATO čelí současně bezpečnostním hrozbám vyplývajícím z ruské agrese i dalším regionálním rizikům, především na Blízkém východě. Hlavním úkolem členských států podle závěrů setkání zůstává udržení jednoty, posílení odstrašovacích schopností a zajištění schopnosti rychlé a koordinované reakce.
