Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v uplynulých dnech veřejně vyzval běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, aby ze svého území odstranil zařízení, která podle Kyjeva využívá Rusko při útocích na Ukrajinu. Zároveň varoval, že pokud Minsk nezasáhne, Kyjev „zvažuje vlastní kroky“ — které však prezident konkrétně nespecifikoval.
Zelenskyj v projevu zdůraznil, že Bělorusko představuje pro ruské ozbrojené síly více než jen geografickou základnu pro příležitostné odpaly dělostřeleckých či raketových systémů. Klíčovou roli hraje i logistická a energetická podpora: na běloruském území se podle Kyjeva nacházejí zásobovací trasy, rafinérie a skladovací kapacity, odkud se do ruských jednotek dostávají diesel a další pohonné hmoty. Ukrajinské vedení v tom vidí jeden z mechanismů, který umožňuje dlouhodobé udržování ruských operací.
Tento apel navazuje na události z počátku ruské invaze, kdy byly z území Běloruska na Ukrajinu odpáleny rakety a nasazeny pozemní síly. Zelenskyj připomněl, že tehdy mu Lukašenko telefonoval a svou zemi označoval za neschopnou situaci ovlivnit; ukrajinský prezident to považuje za nedostatečné a zdůraznil, že Moskva bude i nadále na Minsk vyvíjet tlak, aby Minsk vyhověl Moskvě.
Strategické využití Běloruska má podle analytiků několik dimenzí: přístup k rafinovaným produktům (běloruské rafinérie jako Mozyr nebo Novopolotsk/Naftan zpracovávají ruskou ropu), železniční a silniční trasy pro přepravu paliv a materiálu, logistické sklady i možnosti překládky. Omezení těchto toků by podle Kyjeva a jeho partnerů mohlo snížit operační schopnosti ruských sil — zejména mechanizovaných jednotek závislých na pravidelných dodávkách dieselového paliva.
Mezinárodní společenství a sousední státy podle Zelenského bedlivě sledují možnosti právních, ekonomických a finančních nástrojů, které by dodávky paliv omezily. V praxi to může zahrnovat rozšíření sankčních režimů, cílení na rafinerie a logistické firmy, zpřísnění exportních kontrol nebo finanční blokády a omezení pojištění přepravy zásilek. Stejně tak lze očekávat intenzivnější monitorování tranzitu paliv po železnici a silnicích, větší výměnu zpravodajských informací mezi Kyjevem a jeho partnery a aktivnější sledování finančních toků, které financují dodávky.
Zároveň ale platí, že jakékoli „vlastní kroky“ Kyjeva nesou riziko další eskalace. Útoky či jiné vojenské zásahy proti infrastruktuře na území třetí země by měly zásadní právní a mezinárodněpolitické důsledky a potenciálně by vedly k širšímu rozšíření konfliktu. Proto i partneři Ukrajiny — Evropská unie, Spojené státy a členové NATO — kladou důraz na kombinaci tlaků v podobě diplomatické a ekonomické izolace, sankcí a právních kroků v rámci mezinárodního práva.
Zatímco Zelenskyj veřejně neupřesnil konkrétní opatření, která by Kyjev podnikl v případě, že Minsk zůstane nečinný, jeho výzva signalizuje, že otázka běloruského zapojení do logistických toků pro válku na Ukrajině je pro Kyjev prioritou. Monitorování, právní nástroje a koordinace s mezinárodními partnery budou určovat další kroky — přičemž rovnováha mezi snahou o vážný tlak na logistické zdroje a rizikem eskalace zůstává klíčovou proměnnou.
