Mezi premiérem Petrem Fialou a ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem vypuklo napětí kvůli tempu zavádění plánovaných reforem ve zdravotnictví, zejména elektronizaci předepisování léků a zavádění elektronických žádánek. Vládní harmonogram počítá s přechodem těchto nástrojů do povinného režimu v polovině roku 2027.
Premiér v dopise vyzval ministra k „bezodkladným“ krokům a ke zrychlení příprav tak, aby reforma byla realizována v plánovaných termínech. Úřad přitom tlačí na dokončení legislativních a technických opatření, která podle vlády umožní hladké zavedení e‑předepisování a e‑žádanek ve všech typech ambulantní péče.
Ministr Vojtěch v reakci upozornil, že některé kroky je nutné připravit důkladněji a konzultovat s odbornou veřejností i praktickými lékaři. „Je třeba minimalizovat rizika pro pacienty i provoz ambulancí,“ uvedl a zdůraznil nutnost pilotních ověření, vyjasnění finančních dopadů a nastavení přiměřených přechodných lhůt.
Svatopluk Býma ze Společnosti všeobecného lékařství varuje, že tempo i náklady reformy zatím neodpovídají realitě v praxi. „Obavy praktických lékařů nejsou jen otázkou techniky, ale i financí a kapacit. Pokud nedostaneme jasné prostředky a čas na přechod, hrozí dramatické zvýšení administrativní zátěže a ohrožení kontinuity péče,“ uvedl Býma.
Ministerstvo zdravotnictví podle dostupných informací připravuje novelu zákona, která by měla upravit pravidla pro předepisování léků a vytvořit legislativní i technický rámec pro širší používání digitálních nástrojů v primární i ambulantní péči. Některá dílčí opatření, která mají usnadnit přechod — například technické standardy nebo částečné úpravy procesů předepisování — by měla vstoupit v platnost už od 1. července, podrobnosti ministerstvo teprve upřesní.
Analytik Pavel Hroboň upozorňuje na politická rizika spojená s nejasnostmi kolem reformy. „Rychlé posuny bez důkladné přípravy mohou vládu poškodit v očích veřejnosti i zdravotníků. Na druhé straně dlouhé průtahy mohou vést ke ztrátě důvěry v schopnost vlády reálně reformovat systém,“ řekl Hroboň a doplnil, že spor může vyvolat spekulace o personálních změnách či přeskupeních politických priorit.
Zúčastněné strany se shodují, že modernizace zdravotnictví je nutná; rozdíly spočívají v načasování, rozsahu změn a zajištění financování. Další jednání mezi vládou, ministerstvem a odbornou veřejností mají podle zástupců rozhodnout o konkrétních termínech a o tom, jak vyvažovat rychlost zavádění s potřebou bezpečného přechodu pro pacienty a poskytovatele péče.
