Na území Hradce Králové je v majetku města více než 44 tisíc samostatných stromů a stromů ve stromořadích. Ročně se jich vysadí bezmála šest set nových, které nahradí zhruba stejný počet pokácených. Město průběžně revitalizuje svoji zeleň podle plánu obnovy a pravidelného hodnocení stromů, dalším nejčastějším důvodem kácení je jejich špatný zdravotní stav nebo požadavky občanů v okolí. Náklady na nákup nových stromů ve městě jsou zhruba jeden milion korun ročně.
„V březnu končí období vegetačního klidu, ve kterém se zpravidla kácení stromů provádí, proto jsou tyto práce v současnosti více vidět. Ve všech případech se však jedná o stromy, jejichž stav je z bezpečnostního hlediska rizikový nebo jejich obnova je dlouhodobě plánovaná a vychází z inventarizace městských stromů. Pokud došlo ke kácení, tak vždy v souladu s potřebným rozhodnutím odborů životního prostředí, popřípadě památkové péče. Prořezávání stromů je pak možné provádět i za vegetace, záleží však na typu pěstebního opatření“, vysvětluje Daniel Jeřábek ze střediska městské zeleně Technických služeb Hradec Králové.
V posledních týdnech se největší zásahy týkaly stromových porostů na Orlickém nábřeží, na třídě Karla IV. nebo na Tylově nábřeží. „V případě Orlického nábřeží se jednalo o staré, hnilobou velmi poškozené stromy. Vrby bílé patří mezi velmi dekorativní a pro naše město i tradiční stromy, bohužel ve vyšším věku jsou často poškozovány hnilobami. Tři pokácené vrby budou nahrazeny třemi stejnými stromy, břeh bude navíc doplněn jedním javorem a jedním jasanem,“ říká Daniel Jeřábek. Další stromy, jeden jilm, javor a tři olše budou v uvedeném místě vysazeny jako náhrada za pokácené přerostlé pařezové výmladky topolů. Na břehu bylo ponecháno šest stejně starých vrb, které jsou zatím v lepší kondici než ty pokácené. V minulých dnech bylo ještě vykáceno pět smrků pichlavých vedle staré nemocnice, jejichž mělké kořeny byly poškozeny v průběhu opravy horkovodu. Náhradou zde bude ještě na jaře vysazeno pět balkánských smrků (smrk Pančičův). V této lokalitě došlo i ke kácení dalších 10 stromů, které ohrožovaly provoz na komunikaci. Tyto pokácené dřeviny nahradí dalších pět lip a pět javorů.
Kácení jasanů na tř. Karla IV. vycházelo striktně z hodnocení odborné firmy v rámci inventarizace stromů v Hradci Králové. „V tomto případě byla volba náhradní výsadby komplikovanější, protože pro celou ulici je zpracována rozvojová studie s novým uspořádáním komunikací a zeleně. Z tohoto důvodu jsme pro náhradní výsadbu zvolili rychle rostoucí javor jasanolistý, který tu bude plnit pouze dočasnou funkci do doby, než dojde k rekonstrukci celého prostoru,“ prozrazuje Jeřábek. Součástí studie je kompletní obnova všech stromořadí v ulici, i zde dočasná náhradní výsadba odpovídá množství vykácených stromů.
Před dvěma lety technické služby vysadily 559 nových stromů, loni přibylo dalších 594. V rámci obnovy a údržby městské zeleně se v roce 2016 pokácelo 634 stromů, v loňském roce se jich plánovalo pokácet 610, tedy o něco méně. „K těmto stromům ale musíme přidat ještě dalších téměř 370, které spadly nebo jsme je museli pokácet v souvislosti s říjnovou vichřicí Herwart. Náhradní výsadbu za tyto stromy budeme průběžně zařazovat do plánu ještě několik let,“ říká Jeřábek.
Správce městské zeleně přistupuje ke kácení stromů ze třech hlavních důvodů. Ten první vychází z odborného hodnocení stromů, ať už z provedené inventarizace nebo dle vlastních zjištění podle stavu porostu. „V maximální míře se pak snažíme o náhradní výsadbu v místě i v počtu původních stromů, zpravidla je to i přímo nařízeno odborem životního prostředí. Kácení v těchto případech považujeme za součást přirozené obnovy stromů ve městě,“ doplnil Jeřábek.
V druhém případě se jedná o kácení z podnětů občanů. Těchto podnětů technické služby obdrží ročně více než sto. Nejčastěji se jedná o požadavek z důvodu zastínění bytů či domů, obavy z poškození majetku v případě pádu stromu nebo větve. „Běžně se však setkáváme i s požadavky na kácení stromů z malichernějších důvodů, že ze stromů padá listí, ucpává okapy nebo znečišťuje soukromý pozemek, stíní satelitní nebo internetový signál, hnízdí v něm ptactvo a podobně. I v těchto případech o povolení kácení rozhoduje státní správa, tedy odbor životního prostředí,“ říká Daniel Jeřábek.
Posledním důvodem ke kácení je stavební činnost, především rekonstrukce nebo výstavba nových sítí, objektů a komunikací. „V těchto případech náhradní výsadba na původním místě často není možná. I přes její nařízení dochází k úbytku prostoru, kde se stromy mohou rozvíjet, a jejich zahušťování na stávajících plochách zeleně pak nemá velký význam, protože často vede k deformovanému růstu způsobenému konkurenčním tlakem okolních stromů,“ doplňuje Jeřábek.