Přibyslav uctila své padlé v první světové válce

(Aktualizováno před )

V den 100. výročí vzniku samostatné Československé republiky samospráva města Přibyslav uspořádala pietní akt u sochy ovdovělé matky s osiřelým dítětem, která v Přibyslavi stojí rovných 90 let, od roku 1928.

Památník od akademického sochaře Rudolfa Kabeše (1885-1974), mimo jiné tvůrce sochy Mistra Jana Husa v Ledči nad Sázavou, byl původně vztyčen na náměstí, ale po druhé světové válce musel ustoupit soše Rudoarmějce a byl přemístěn do malého parčíku za kostelem. Podoba památníku ještě předtím doznala výrazné změny z příkazu hitlerovských okupantů Československa. Poněkud zchátralá pískovcová socha byla v minulých dnech odborně restaurována.

Na místě se v neděli 28. října hodinu před polednem v citelném chladu a dešti shromáždilo několik desítek občanů. Všem zazpíval šestičlenný ženský pěvecký sbor Zpěvandy. Starosta města Martin Kamarád (ODS) a místostarosta Michael Omes (za KDU-ČSL) k památníku položili věnec z čerstvých květin. Na trikoloře je napsáno MĚSTO PŘIBYSLAV.

První světovou válku nepřežilo 37 milionů lidí, z toho bylo 16 milionů mrtvých (9,7 milionů vojáků a 6,8 milionů civilistů) a 21 milionů raněných.

Kolik na bojištích zůstalo občanů Přibyslavi, se zcela přesně neví. Městská rada v Přibyslavi 2. srpna 1928 pro Jednotu Československé obce legionářské vypracovala seznam padlých mužů. Soupis obsahoval 59 jmen, později byly do něj dopsáni dva muži a také tři ženy. V letošním říjnovém vydání Přibyslavského občasníku J. Ledvinka uvádí, že seznam nebyl úplný, obětí bylo víc, mimo jiných do něho nebyli započítáni padlí z přilehlých vesnic, dnes místních částí města. Většina přibyslavských branců se domů nevrátila z ruské fronty, další zůstali na italských, srbských a rumunských bojištích.

Pietní akt byl zakončen českou státní hymnou.

Převzato ODTUD

Scroll to Top
Web vyrobili ve Webklient.cz