Kandidát hnutí ANO na pražského primátora Ondřej Prokop doplnil do svého majetkového přiznání několik bytových jednotek, které dosud v rejstřících oficiálně neuváděl. Kromě jedné jasně vyčíslitelné koupě šlo také o tři družstevní byty, které dříve v evidenci chyběly.
Prokop byl podle dostupných informací předvolán jako svědek v souvislosti s kauzou Motol. Při výslechu postupně předložil doklady o platbách souvisejících s jedním z inzerovaných bytů. Současně však odmítl vypovídat o dalších skutečnostech týkajících se kontaktů mezi aktéry vyšetřované kauzy.
Ke koupi uvedl, že šlo o tzv. holobyt — nedokončenou bytovou jednotku s užitnou plochou 119 m² a kupní cenou 14,5 milionu korun. Na pořízení si podle jeho údajů vzal hypoteční úvěr ve výši 8 milionů korun a náklady na plánované úpravy či rekonstrukci odhadl na zhruba pět milionů korun.
Družstevní byty představují formu bydlení, při níž osoba nevlastní samostatné vlastnické právo k jednotce v katastru nemovitostí, nýbrž získává členství v bytovém družstvu, které poskytuje právo užívat konkrétní byt. Právní charakter družstevních práv může vést k odlišnostem v tom, jak a kde jsou tyto byty evidovány a vykazovány v majetkových přiznáních — zejména pokud jde o povinnost uvádět členství v družstvu, výši vkladů nebo skutečnou užívací hodnotu bytu.
Doplnění dalších bytů do Prokopova majetkového přiznání vyvolává otázky o úplnosti a transparentnosti evidence u osob usilujících o veřejné funkce. Jakékoliv nejasnosti v majetkových záznamech jsou politicky citlivé, zvláště v kontextu probíhajících vyšetřování či podezření týkajících se vazeb mezi developery a politiky. Situace proto opět otevírá diskusi o přísnosti pravidel vykazování majetku, přesnosti registrů a tom, zda současné mechanismy dostatečně zajišťují veřejnou kontrolu a prevenci střetu zájmů.
