Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks v nedávném rozhovoru představil koncepci, jak efektivně čelit hrozbám vyplývajícím z nasazení bezpilotních prostředků a současně lépe zabezpečit vzdušný prostor země. Pabriks varoval před důvěrou v jednorázová, vysoce specializovaná a drahá řešení a zpochybnil jejich dlouhodobou udržitelnost a efektivitu v měnícím se bezpečnostním prostředí.
Klíčovým pilířem jeho vize je vrstevnatá obrana. Ta kombinuje aktivní i pasivní prvky: elektronické rušení a elektronický boj (EW), schopnosti průzkumu a sledování (ISR), zpravodajské a radiotechnické sbírání dat (SIGINT/RSTA), radarové pokrytí s identifikací kontaktů a integrované pozemní i vzdušné systémy protivzdušné obrany. Taková architektura umožňuje detekovat, klasifikovat a podle priority neutralizovat UAS různých typů a velikostí.
Pabriks zdůraznil význam interoperability — nejen technické kompatibility systémů, ale i společných postupů velení a řízení (C2) a standardizovaných datových rozhraní. Sdílení informací v reálném čase s partnery v NATO podle něj výrazně zvyšuje schopnost rychlé detekce a reakce, zvláště v prostředí s rozptýlenými nebo hybridními hrozbami.
Z hlediska nákladů ministr apeloval na vyvážené rozpočtové plánování: upřednostňovat investice s nejlepším poměrem efektu k nákladům místo nákupu jednoúčelových platforem. V praxi to znamená preferovat modulární, upgradovatelné systémy, které lze škálovat podle potřeby, a stavět na kombinaci levnějších prostředků pro hromadné nasazení a selektivních kapacit pro kritické zásahy.
Výcvik sil a rozvoj dovedností jsou podle Pabrikse stejně důležité jako hardware. Efektivní protibezpilotní operace vyžadují cvičené posádky, interoperabilní procedury a schopnost provozovat multidisciplinární týmy — kombinující pozorovatele, EW specialisty, kyberbezpečnostní experty a jednotky protivzdušné obrany.
Do širšího spektra schopností ministr zařadil i kybernetickou obranu a ochranu komunikačních a řídicích systémů. C-UAS (counter-UAS) není pouze o fyzickém zneškodnění dronů, ale i o ochraně sítí, datových toků a navigačních systémů před narušením či kompromitací.
Strategicky Pabriks vyzývá, aby protibezpilotní kapacity byly součástí komplexní obranné strategie státu i regionu, nikoli izolovaným programem. To zahrnuje plánování společných cvičení, sdílení osvědčených postupů a koordinované pořízení technologií v rámci aliance, aby vznikla síť komplementárních schopností.
Závěrem ministr konstatoval, že flexibilní přístup k technologickému vývoji — prioritizace otevřených architektur, modularity a možnosti rychlých aktualizací — bude klíčový pro udržení kroku s rychlým vývojem UAS a snižování rizika technologického zastarávání.
