Začíná to návrhem
Nejprve je třeba vytvořit návrh. Jeho autorem přitom nemusí být pouze specializovaný medailér, ale třeba i sochař, grafik či designer. Vizuál mincí ovšem má také svá pravidla a zákonitosti, na něž je třeba pamatovat.
Na základě návrhu pak již medailér zhotoví plastický (tedy 3D) model budoucí mince – ovšem ve větším měřítku. Nejprve zpravidla vzniká několikanásobně zvětšený hliněný reliéf, z něhož se následně odlije sádrový model navrhované mince. Do sádrového odlitku v nadživotní velikosti medailér svými přesnými nástroji pečlivě zapracuje všechny detaily kýžené podoby mince.
Ačkoli lze podobu mince v současnosti rovněž vymodelovat v digitální podobě, mnozí medailéři přesto stále dávají přednost poctivé řemeslné práci. Nicméně oba přístupy lze velmi úspěšně kombinovat.
Od návrhu k ražbě mincí
Zvětšený model posléze čeká zmenšení do finálních rozměrů. K tomu se v současné době využívá metoda laserového skenování, kdy pak počítačem řízené gravírovací stroje přenesou digitálně zpracovaná data na ocelové válce.
Alternativní variantu představují dříve běžně používané mechanické redukční stroje, které ovšem někdy vyžadují vznik tvrdé pryskyřicové kopie původního sádrového modelu.
V obou případech je výsledkem tzv. redukce v potřebné velikosti, kterou medailér ještě upraví, a především zbaví všech potenciálních nedokonalostí a nepřesností, aby byla připravena pro výrobu matrice, tedy originálního razidla.
Podle matrice je pak možné vyrobit potřebné množství finálních pracovních razidel, která se již použijí například k ražbě zlatých pamětních mincí.