Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory ČR, po svém zvolení vyzval zákonodárce k systému povinného kvantifikovaného hodnocení dopadů každého nového právního předpisu. Podle něj by legislativní podklady měly obsahovat nejen odhad finančních nákladů, ale i přesněji stanovenou administrativní zátěž, předpokládané dopady na zaměstnanost a provozní nároky rozčleněné podle velikostních tříd podniků.
Komora navrhuje zavedení povinné přehledové „tabulky nákladů a dopadů“ u každé nové normy. Taková tabulka by měla jednoznačně identifikovat příjemce přínosů a nositele nákladů, rozlišovat jednorázové a opakované výdaje a kvantifikovat administrativní zátěž (např. v hodinách nebo finančně). Navrhované členění by mělo umožnit porovnání dopadů na mikro-, malé, střední a velké podniky, čímž by se zvýšila předvídatelnost regulace a snížila asymetrie v dopadech mezi jednotlivými sektory.
Hospodářská komora považuje za klíčové, aby součástí posuzování byla i prognóza vlivu regulace na trh práce – tedy odhad jejího čistého dopadu na zaměstnanost a profesní strukturu zaměstnanců. Zajíček upozornil, že předchozí zpřísnění podmínek pracovní migrace situaci tuzemských firem neulehčilo, a vyzval k hledání flexibilnějších řešení, která reflektují potřebu kvalifikované pracovní síly.
Vedle regulatorní zátěže Komora dlouhodobě označuje za zásadní problémy vysoké ceny energií a nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Mezi konkrétními návrhy Komory jsou větší zapojení soukromého kapitálu do výzkumu a inovací, posílení spolupráce podniků s vysokými školami a systematické investice do odborného vzdělávání, které by zajistily lepší napojení vzdělávacích programů na potřeby trhu práce.
Komora rovněž poukazuje na existující politické a administrativní nástroje na evropské úrovni, které podporují zjednodušování předpisů a zkvalitnění hodnocení dopadů regulace (tzv. Regulatory Impact Assessment). Podle Hospodářské komory by zavedení povinné tabulky nákladů a dopadů v tuzemské praxi mohlo zvýšit konkurenceschopnost firem a vyrovnat podmínky pro podniky různých velikostí tím, že by donutilo zákonodárce volit méně zatěžující alternativy.
Cílem návrhu je zlepšit legislativní transparentnost a rozhodovací kvalitu: jasně vyčíslené dopady by měly snížit riziko neúmyslného přenášení byrokratické zátěže na malé a střední podniky a podpořit cílená, efektivní a ekonomicky odůvodněná regulační opatření. Komora plánuje v nejbližších týdnech představit detailnější metodiku toho, jak by taková tabulka měla vypadat a jaké metody kvantifikace by měly být používány.
