Výstava pořádaná numismatickou společností a soukromými sběrateli mapuje proměny českého mincovnictví na přelomu 14. a 15. století – období těsně před i po upálení mistra Jana Husa (1415). Expozice spojuje historický kontext s hmatatelnými numismatickými doklady a přibližuje, jak technika ražby, obsah kovu a politické tlaky formovaly oběh peněz v raně novověké Evropě.
Sbírky a hlavní témata
Vystavené exponáty pocházejí ze soukromých sbírek a fondů členů numismatické společnosti. Kurátoři ukazují postupný vývoj – od vysoce ceněných pražských grošů produkovaných v době vlády Karla IV. až po pozdější emise Václava IV., Zikmunda a moravského markraběte Jošta. Součástí jsou i regionální a nouzové ražby, které ilustrují fragmentaci měnového oběhu v době husitských válek.
Technika ražby a materiál
Expozice odhaluje výrobu mincí včetně přípravy plíšků (planchetů) ze stříbrných plechů, ručního ražení kladivem do raznic a úprav hrubších emisí. Pozornost je věnována ryzosti (obsahu stříbra), stopám po přetavbách a různým slitím, které měnily reálnou hodnotu mince. Návštěvníci se seznámí s praktickými aspekty mincovní výroby i s limity dobových technologických postupů.
Flútky: nouzové emise a jejich dopady
Samostatnou kapitolou jsou tzv. flútky – drobné měděné nebo obecně méně ušlechtilé emise, které vznikaly v obdobích akutního nedostatku stříbra, zejména během husitských konfliktů. Tyto nouzové měny, často ražené z levnějších kovů nebo z přetaveného materiálu, představují příčinu výrazného poklesu důvěry v oběživo, nárůstu lokálních emisí a devalvace reálné hodnoty peněz. Výstava ukazuje, jak obyvatelé i místní správy reagovali na monetární nestabilitu – přechody na naturální platby, rozšíření regionální směnné praxe a adaptace nominální struktury.
Kontrolní opatření: kontramarky a prodlužování cirkulace
Naopak některé pražské groše si udržely mezinárodní reputaci natolik, že je města a úřady opatřovaly kontrolními známkami (kontramarkami). Tyto zásahy měly za cíl znovu potvrdit ryzost či platnost mince a prodloužit její oběh. Díky nim některé kusy zůstávaly v oběhu desítky let, což ilustruje snahy lokálních autorit o stabilizaci platebního styku tváří v tvář centrální slabosti.
Kutná Hora a regionální centra
Výstava zdůrazňuje ústřední roli kutnohorského dolování a mincovnictví jako hlavního střediska české stříbrné ražby, ale zároveň představuje i ukázky regionálních nebo nouzových emisí z jiných lokalit. To podtrhuje význam těžby a distribuce drahých kovů pro funkci měny a pro politickou i ekonomickou moc v kraji.
Přeshraniční propojení
Exponáty dokumentují také mezinárodní rozměr oběhu peněz – od transregionálního šíření pražského groše po mince spojené s antipopežem Baldassarem Cossou (Jan XXIII.), které dokazují politické a ekonomické vazby napříč hranicemi a složitost tehdejších platebních sítí.
Výstava nabízí souhrn historického kontextu, technických detailů a konkrétních artefaktů, které pomáhají porozumět ekonomickým a společenským dopadům mincovních krizí raného 15. století. Expozice je veřejně přístupná. Bližší informace o termínech a návštěvě poskytují pořadatelé.
