Horní komora dnes schválila řadu pozměňujících návrhů k novele rozpočtového zákona, které omezují možnost vlády navyšovat výdaje nad rámec schváleného rozpočtu. Novelu vrátila k dalšímu projednání dolní komoře; ministryně financí Alena Schillerová s přijatými změnami nesouhlasí.
Po více než tříhodinové debatě senátoři odmítli jak zcela přijmout, tak zcela zamítnout vládní návrh a rozhodli se jej vrátit s pozměňujícími návrhy. Koaliční záměr ponechat výjimky, které umožňují navyšovat obranné výdaje až do roku 2036, Senát nezamítl, ale navrhl zvýšit parlamentní kontrolu nad uplatňováním těchto výjimek. Změny kladou důraz na větší roli Poslanecké sněmovny a jejích výborů při schvalování a dohledu nad takovými přesuny výdajů.
Senátoři odmítli rozšíření obdobných pravidel na strategické liniové projekty v navrhovaném rozsahu. Maximální výjimku z dosavadního stropu dvou procent HDP Senát doporučil snížit na jedno procento HDP a upřesnit podmínky, za nichž lze tuto výjimku použít. Cílem je zamezit nevyjasněným a široce interpretovatelným možnostem překračování rozpočtu u infrastrukturních projektů.
Novela také počítá s možností překročit schválené výdaje až o deset procent v konkrétních případech; senátoři však požadují jasná limitující kritéria a transparentní mechanismy vykazování, aby taková překročení neoslabovala dlouhodobou fiskální stabilitu. Předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň prosadil doplňky zaměřené na fiskální udržitelnost: zvýšené odvody na důchodové pojištění musí být v případě jejich použití ukládány do rezervního fondu a vláda bude povinna pravidelně zveřejňovat zprávy o dopadech uplatněných výjimek s automatickým přezkoumáním po uplynutí stanovené doby.
Senát dále omezil pravomoci ministerstva financí v oblasti jednostranných úprav rozpočtů orgánů státní moci a zpřísnil požadavky na vykazování a kontrolu těchto úprav. Cílem úprav je posílit zodpovědnost za rozpočtová rozhodnutí a zajistit transparentnější auditní stopy pro případné dodatečné výdaje mimo schválený rámec.
Kritici původního vládního návrhu varovali před oslabením parlamentní kontroly nad veřejnými financemi a potenciálním nárůstem zadlužení. Ministryně Schillerová opakovaně hájila potřebu pružných nástrojů pro financování obrany a klíčových projektů jako reakci na bezpečnostní rizika a strategické potřeby, avšak Senát podle svých příznivců hledá rovnováhu mezi flexibilitou a fiskální odpovědností.
Pokud Poslanecká sněmovna návrh schválí v původní podobě, opozice zvažuje ústavní stížnost k Ústavnímu soudu. Novela se tak vrací do dolní komory k dalšímu čtení, kde koaliční poslanci budou muset rozhodnout, zda akceptují senátní úpravy, nebo trvají na původním znění.
