Po týdnu chladného a vlhkého počasí přichází náhlé oteplení. Meteoroložka Dagmar Honsová varuje, že zvýšená relativní vlhkost omezuje výpar potu z povrchu kůže a tím snižuje schopnost organismu ochlazovat se — výsledná „pocitová teplota“ (index tepelné zátěže, tzv. heat index) tak může být výrazně vyšší než naměřená teplota vzduchu.
Podle odhadů může index tepelné zátěže v naprosté většině regionů vystoupit do třicátek; v nejpostiženějších oblastech se pak hodnoty mohou blížit k 39 °C. Takové kombinace vysoké teploty a vlhkosti zvyšují riziko tepelných onemocnění: únavy z horka, dehydratace, křečí z přehřátí a život ohrožujícího úpalu. Zvlášť ohrožené jsou starší lidé, malé děti, osoby s chronickými kardiovaskulárními či respiračními onemocněními, diabetici, lidé s nadváhou a osoby užívající některé léky, které narušují termoregulaci (diuretika, některá anticholinergika a další) — v takovém případě je vhodné poradit se s ošetřujícím lékařem nebo lékárníkem.
Vysoké noční teploty — tzv. tropické noci, kdy minima neklesnou pod 20 °C — ztěžují noční regeneraci a zvyšují kumulativní zátěž organismu. To má negativní dopady na spánek a může zvýšit riziko srdečně-cévních komplikací u zranitelných skupin.
Meteoroložka doporučuje základní preventivní opatření:
– Pít pravidelně tekutiny (voda, nealkoholické nápoje) a vyhýbat se alkoholu a nadměrnému množství kávy. Dbejte na hydrataci i u dětí a seniorů.
– Omezit fyzickou námahu v nejteplejších hodinách dne (obvykle mezi 11. a 16. hodinou); plánovat aktivity na ráno nebo večer.
– Vyhledávat stín a chladnější prostory; využít klimatizaci nebo větrání, případně veřejné ochlazovací stanice.
– Nosit volné, světlé a prodyšné oblečení a chránit hlavu; chránit pokožku před sluncem opalovacími prostředky.
– Sledovat osoby ze skupin s vyšším rizikem a pomoci jim zajistit pitný režim a chladné prostředí.
Příznaky dehydratace a přehřátí zahrnují silnou žízeň, sucho v ústech, snížené močení, závratě, slabost, svalové křeče, nevolnost nebo zvracení. Úpal se projevuje vysokou tělesnou teplotou obvykle nad 40 °C, zmateností, ztrátou vědomí, suchou horkou kůží a rychlým pulzem — jde o naléhavý stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc. V případě vážných příznaků je třeba volat záchrannou službu; mezitím postiženého přesunout do stínu, ochlazovat ho mokrými obklady a napomoci dýchání.
Dlouhodobá data ukazují, že výrazně vysoké červnové teploty se v Česku vyskytly například v letech 2016 a 2019; odborníci však upozorňují, že překonání historických rekordů je vždy závislé na konkrétním průběhu počasí. Astronomické léto, které začíná kolem 21. června, může přinášet dodatečnou zátěž právě kvůli typicky delším obdobím slunečného a teplého počasí.
Modely naznačují, že ochlazení by mohlo dorazit s přibližující se frontou nad západní či střední Evropou možná v průběhu příštího týdne; časování a rozsah úlevy jsou však zatím nejisté. Pro aktuální a přesné informace o vývoji počasí a vydaných výstrahách doporučujeme sledovat stránky Českého hydrometeorologického ústavu a další důvěryhodné meteorologické zdroje — dodržování jejich doporučení pomůže minimalizovat zdravotní rizika během vlny veder.
