Ministerstvo financí předložilo návrh novely pravidel pro druhý pilíř penzijního spoření, který mění pravidla týkající se poplatků, státních příspěvků a výchozího (defaultního) zařazení účastníků do investičních strategií. Dokument je zatím v podobě návrhu zákona a musí projít vládním a parlamentním legislativním procesem; konečná podoba proto může být upravena.
Nejvýznamnějšími navrhovanými změnami jsou úpravy poplatkové struktury. Ministerstvo navrhuje přísnější regulaci správcovských odměn s důrazem na transparentnost a omezení některých typů odměn, které snižují čisté výnosy klientů. Konkrétně se v návrhu hovoří o revizi vstupních a výstupních poplatků, o úpravě poplatku za správu a o zpřesnění pravidel pro výkonnostní odměny (performance fees). Cílem je snížit celkové náklady účastníků a omezit praktiky, které znevýhodňují spořitele; změny mají mít podobu nových pravidel a limitů, nikoli okamžitého zrušení všech položek.
Další část návrhu se zaměřuje na státní příspěvek určený mladším účastníkům. Ministerstvo uvažuje o cílené podpoře vstupu mladých lidí do druhého pilíře formou upraveného státního příspěvku, jehož parametry (výše, věkových hranic a podmínek nároku) jsou v návrhu formulovány jako možné varianty, nikoli jako finální rozhodnutí. Účelem je zvýšit atraktivitu systému pro nové a mladé účastníky a prodloužit dobu spoření, čímž by teoreticky mohl růst kumulovaný kapitál.
Návrh také preferuje jasnější nastavení výchozí alokace fondů. Mladší účastníci by byli automaticky směrováni do dynamičtějších portfolií s vyšším podílem akciových aktiv, zatímco pro starší spořitele by byly východiskem konzervativnější, dluhopisově orientované strategie. Součástí návrhu je však zachování možnosti individuální volby a přepnutí strategie na vyžádání (opt‑out/opt‑in), aby klienti s odlišnou tolerancí k riziku měli možnost volit jinak.
Odhady dopadů jsou prozatím předběžné. Zastánci reformy upozorňují, že vyšší transparentnost a nižší poplatky spolu s věkově optimalizovanou alokací by mohly zvýšit čisté výnosy účastníků v dlouhodobém horizontu. Kritici varují, že automatické zařazení do agresivnějších portfolií nemusí vyhovovat všem klientům a že konečný efekt bude záviset na konkrétním nastavení limitů poplatků a parametrech státní podpory.
Legislativní proces není uzavřen: návrh bude projednáván vládou a následně v Parlamentu, kde mohou poslanci předkládat pozměňovací návrhy. Termín zavedení případných změn není znám a závisí na průběhu projednávání. Ministerstvo financí spolu s dalšími zainteresovanými institucemi vyzývá odbornou veřejnost i účastníky systému k dialogu a připomínkám.
Doporučení pro klienty: sledovat legislativní vývoj, porovnávat nabízené produkty se zaměřením na strukturu a výši poplatků a v případě nejasností konzultovat dopady plánovaných změn se svým finančním poradcem.
