Neoznačený prodej potravin, padělky a nezdaněné zboží na českých tržnicích představuje trvalý a mnohostranný problém. Proti poctivým výrobcům a obchodníkům vytváří nespravedlivou konkurenční výhodu, ohrožuje spotřebitele a oslabuje financování veřejných služeb prostřednictvím daňových úniků. Kontroly přitom pravidelně odhalují nevyhovující postupy v oblasti dokazování původu zboží, etiketace a dokumentace prodeje.
Ilustrativním případem jsou nedávné zásahy na pražské tržnici Sapa, kde inspekce zajistily významné množství masa a ryb bez průkazných dokladů o původu. Takové nálezy neznamenají pouze jednorázové porušení pravidel; poukazují na slabiny v evidenci dodavatelských řetězců, v kontrolních mechanismech i v administrativních postupech, které umožňují opakovaný nelegální obrat zboží.
Ekonomické dopady jsou závažné: odhady škod spojených s nelegálním prodejem na tržnicích se různí; odborné odhady i šetření státních orgánů ukazují ztráty v řádu miliard až desítek miliard korun ročně. Zvlášť citelné jsou ztráty u vysoce zdaněných komodit, jako jsou tabákové výrobky. Vedle přímého zmenšení daňových výnosů dochází také k narušení tržních signálů a k oslabení důvěry v legální distribuční a obchodní síť.
Spotřebitelé čelí reálným rizikům: neoznačené či falšované potraviny mohou představovat zdravotní riziko, protože obchodované zboží nemusí splňovat hygienické normy ani umožňovat sledovatelnost pro případ stažení výrobku z trhu. Dále hrozí financování organizované trestné činnosti a praní špinavých peněz, když se nelegální zisky vstřebávají přes fiktivní firmy nebo přes fiktivní převody.
Příčiny jsou kombinované: legislativní mezery a zastaralé nebo nedostatečně vymáhané předpisy, omezené kapacity kontrolních orgánů a slabá mezirezortní koordinace, dále neefektivní administrativní povinnosti, které v praxi znevýhodňují poctivé drobné prodejce, a složité přeshraniční toky zboží, které usnadňují pašování a distribuci padělků.
Řešení musí být systémová a vícestupňová. Mezi klíčová opatření patří:
– zvýšení sledovatelnosti původu zboží zavedením digitálních záznamů o dodavatelských řetězcích a jednotné evidence pohybu komodit;
– cílené posílení kontrolních kapacit a inteligenčně vedených zásahů; koordinace mezi Celní správou, policií, Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí a Finanční správou; efektivní používání nástrojů obchodně-trestního řízení a konfiskace majetku z trestné činnosti;
– zpřísnění sankcí proti organizátorům a provozovatelům sítí nelegálního obchodu a zjednodušení postupu pro rychlé vypořádání podnikatelských subjektů, které zneužívají fiktivní doklady;
– rozvoj přeshraniční spolupráce s Evropskou unií, Europolem a s celními a policejními autoritami sousedních států pro potírání mezinárodních sítí pašování a padělání;
– podpora poctivých prodejců: zjednodušené a přehledné administrativní postupy, poradenská a informační pomoc při zavádění povinné evidence a certifikace, případně finanční pobídky ke splnění standardů.
Klíčová je také prevence: zvýšení povědomí spotřebitelů o rizicích nákupu neoznačeného zboží, jasné a dostupné informace o právech kupujících a o tom, jak rozpoznat rizikové nabídky. Transparentní systém trhu a srozumitelné pravidla sníží prostor pro šedou ekonomiku a zlepší podmínky pro legitimní obchod.
Razie a zatýkání mají svůj význam pro okamžité omezení nabídky, ale bez souběžných legislativních a institucionálních změn zůstávají pouze dočasným řešením. Dlouhodobý úspěch závisí na kombinaci prevence, digitální sledovatelnosti, vyšších kapacitách kontrol a důsledném postihu organizátorů nelegálního obchodu. Pouze tak lze zajistit ochranu spotřebitelů, férové podmínky pro podnikání a stabilní daňové příjmy státu.
