Žilinská teplárna spustila do provozu dvě nové kogenerační jednotky pro souběžnou výrobu tepla a elektřiny, čímž zahájila zásadní etapu modernizace směrem k vyšší energetické účinnosti a menší závislosti na uhlí. Investice se pohybují kolem 30 milionů eur; nový blok má souhrnný tepelný výkon přibližně 18 MW. Technologie byla dodána česko-slovenským konsorciem vedeným společnostmi innogy Energo a TTS Martin a zahrnuje plynové motory značky Bergen. Po lednových komplexních garančních zkouškách přešla teplárna do běžného provozu.
Kogenerace (KVET) zvyšuje využití primární energie tím, že zachycuje a využívá odpadní teplo z výroby elektřiny pro dálkové vytápění. Podle provozovatele přinese přechod na kogenerační provoz výrazné úspory paliva; uvažovaná úspora uhlí dosahuje ekvivalentu zhruba 26 000 tun. To zároveň znamená snížení emisí CO2 a lokálních znečišťujících látek ve srovnání s dosavadním spalováním uhlí; konkrétní rozsah snížení závisí na provozním režimu a na palivové směsi.
Reálný ekonomický dopad projektu bude ovlivněn externími faktory – především tržními cenami zemního plynu a elektřiny a cenami emisních povolenek v rámci EU ETS. Plynové kogenerační jednotky přinášejí také provozní výhody, jako jsou rychlejší rozjezdy a vyšší flexibilita regulace výkonu, což zlepšuje schopnost reagovat na kolísání poptávky a poskytovat podpůrné služby distribuční síti. Na druhé straně zůstává teplárna částečně závislá na fosilním palivu; dlouhodobá ekonomika projektu a ekologický přínos budou záviset i na možnosti budoucího využití biometanu či směsí s nízkouhlíkatými palivy.
Žilinská teplárna je součástí MH Teplárenského holdingu, který zásobuje teplem více než 320 000 domácností a vyrábí zhruba 2 600 GWh tepla ročně. Realizovaný projekt tak zapadá do širšího trendu sektoru směrem k decentralizovaným, účinnějším a méně znečišťujícím technologiím. Kogenerace představuje mezičlánek na cestě k dekarbonizaci zásobování teplem: snižuje okamžitou uhlíkovou zátěž a zvyšuje provozní flexibilitu, avšak plné dosažení klimatických cílů bude vyžadovat další kroky, včetně většího využití obnovitelných nebo nízkouhlíkatých paliv a systémových opatření v oblasti cen emisí a energetické politiky.
