Ukrajinský prezident a tamní bezpečnostní složky varují před možným rozšířením ruské agrese směrem na Kyjev i na další regiony. Kyjevská zpravodajská hodnocení upozorňují především na riziko útoků ze severního úseku hranice — včetně oblastí sousedících s Běloruskem — a na nárůst dálkových zásahů prováděných bezpilotními prostředky (UAV) a řízenými střelami.
Ukrajinské zdroje rovněž uvádějí informace naznačující strukturální potíže ruské ekonomiky, zvláště v energetickém sektoru. Podle těchto tvrzení může klesající těžba ropy a omezené rafinační kapacity zvyšovat tlak na zásobování palivy a na širší hospodářskou výkonnost; Kyjev však zdůrazňuje, že jde o zpravodajská hodnocení, nikoli o plně prověřená oficiální data.
V posledních týdnech ukrajinské síly oznámily, že zasáhly infrastrukturní cíle na ruském území, včetně rafinerií a skladů pohonných hmot. Ruská strana tyto incidenty popírá nebo relativizuje, zatímco mezinárodní analytici a pozorovatelé varují před nebezpečím eskalace prostřednictvím útoků na energetickou infrastrukturu, které by měly rozsáhlé humanitární a ekonomické dopady.
Napětí se projevuje i v přeshraničních incidentech s drony: v Pobaltí byly podle oznámení nasazeny protivzdušné systémy NATO k sestřelení bezpilotního prostředku. Takové případy zvyšují obavy z nechtěného rozšíření konfliktu do států, které nejsou přímo zapojeny do bojů, a z rizika vzájemného nedorozumění mezi aliančními a ruskými silami.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry z rozsáhlých cvičení svých sil, včetně ukázek systémů typu Iskander. Pozorovatelé to interpretují jako demonstrační ukázku schopností a varování strategickým partnerům; veřejné cvičení zároveň slouží jako signál odstrašení i vnitropolitickému publiku.
Během nočních a ranních útoků utrpěla řada ukrajinských měst a regionů materiální škody a byly hlášeny civilní oběti. Mezi postiženými jsou například Dnipro, Charkov a několik oblastí na jihu země; přesné počty zraněných a mrtvých se nadále upřesňují, zatímco záchranné a humanitární práce pokračují.
Diplomatické snahy o snížení napětí pokračují. Zvláštní vyslanci některých západních zemí plánují návštěvy Moskvy za účelem jednání o bezpečnostních opatřeních a mechanismů prevence incidentů. Kyjev kritizoval předchozí iniciativy s tím, že přílišné soustředění na návštěvy v Moskvě a nedostatečná komunikace s ukrajinskými zástupci oslabují jejich efektivitu.
Situace zůstává napjatá: současné vojenské i politické aktivity obou stran zvyšují riziko další eskalace, zatímco diplomatické kanály se snaží udržet alespoň minimální prostor pro komunikaci a omezit škody na civilním obyvatelstvu.
