V lesním porostu Přírodního parku Ještěd u obce Staré Křižany stojí od loňska tři dřevěné domky zavěšené nad korunami stromů, které provozovatelé v nabídkách označují jako „luxusní treehousy“. Objekty nabízené ke krátkodobému ubytování přitáhly pozornost úřadů kvůli pochybnostem o jejich právním režimu a povoleních.
Místně příslušný stavební úřad obce Osečná po kontrole rozhodl, že nejde o drobné lesní posedy, ale o stavby, které podléhají režimu stavebního řízení. Úřad zahájil proti provozovateli správní řízení; podle něj provoz ubytovacího zařízení není v souladu s právními předpisy o územním plánování a stavebnictví. Podle úřadu objektům chybí příslušná stavební povolení nebo jiná rozhodnutí, která by jejich umístění a provoz legalizovala.
Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) přezkoumala objekty z hlediska ochrany přírody a klasifikovala je spíše jako komerční ubytovací zařízení než jako nenáročné lesní stavby. Inspekce již uložila pokuty, o nichž dostupné informace hovoří o částkách v řádu stovek tisíc korun, a pokračuje ve šetření. Provoz tak čelí jak finančním sankcím, tak pokračujícím správním řízením.
Provoz treehousů není napojen na standardní inženýrské sítě — zásobování pitnou vodou, odkanalizování a další provozní zabezpečení jsou řešeny improvizovaně. Nedostatečné technické zajištění může mít důsledky nejen pro bezpečnost hostů, ale i pro stav lesa a kvalitu odtoku vody v lokalitě.
Provozovatelé se k medializovanému případu odmítli podrobně vyjádřit. V kontextu rostoucí poptávky po tzv. glampingu — kombinaci „luxusu“ a pobytu v přírodě — případ staví do širšího rámce střetu podnikatelských aktivit v přírodně chráněných územích s požadavky na ochranu přírody a s veřejnoprávními režimy pro stavby.
Úřady avizovaly zvýšený dohled v lokalitě a pokračování v řízeních s cílem vyjasnit, které kroky jsou v souladu s právem a režimem Přírodního parku Ještěd. Možné následky ze zjištěných pochybení mohou zahrnovat kromě peněžitých sankcí i další správní opatření, případně nařízení odstranění staveb, pokud by inspekce a stavební úřad shledaly trvalý rozpor s právními předpisy či s režimem chráněného území.
Případ ilustruje potřebu jasného právního rámce a koordinace mezi obcemi, stavebními úřady a orgány ochrany přírody při rozvoji komerčního ubytování v lesních a chráněných lokalitách, aby bylo možné sladit podnikatelské záměry s ochranou přírody a veřejnými zájmy.
