Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum (SPIEF) se letos koná v prostředí dlouhodobého tlaku mezinárodních sankcí a opakujících se bezpečnostních incidentů, které komplikují provoz kritické infrastruktury. Fórum tak neztrácí ekonomický rozměr — pro ruskou ekonomiku představuje příležitost k získání nových zakázek a partnerů — zároveň však nemůže samo o sobě odstranit strukturální problémy způsobené omezeným přístupem k technologiím, kapitálu a zahraničním trhům.
Mezi účastníky se objevily i delegace evropských stran, včetně představitelů německé Alternativy pro Německo (AfD). Jejich účast vyvolala v Evropě pozornost a kritiku. Podle médií někteří členové podobných delegací v minulosti navštívili Krym po jeho anexi či oblasti východní Ukrajiny ovládané Ruskem. Tyto kontakty mají významný politický a symbolický rozměr nad rámec čistě obchodních jednání.
Kreml současně využívá taková fóra jako nástroj zahraničněpolitického působení: kombinuje infrastrukturní projekty, energetickou diplomacii, informační operace a navazování kontaktů s krajními či euroskeptickými subjekty v Evropě, aby rozšiřoval svůj vliv a testoval půdu pro proruské narativy. Ekonomické iniciativy jsou často provázány s geopolitickými cíli, což ztěžuje jejich oddělení od bezpečnostních a strategických rizik.
Bezpečnostní situace zůstává zranitelná. V poslední době byly hlášeny útoky a sabotážní incidenty na ropnou a další energetickou infrastrukturu, které zvyšují riziko pro obchodní projekty, logistické trasy i investiční kalkulace. Pro zahraniční partnery to znamená vyšší provozní rizika a nejistotu při dlouhodobých závazcích.
Evropská politická scéna na účast svých zástupců reaguje rozporuplně. Zatímco někteří politici obhajují zachování tvrdé linie vůči Moskvě, jiní varují před vnitropolitickou polarizací a normalizací styku s aktéry, kteří by mohli posilovat dezinformační narativy či relativizovat ruské kroky na mezinárodním poli. Riziko vnitřní fragmentace se tak stává součástí širší bezpečnostní bilance Evropy.
Z ekonomického pohledu zůstávají hlavními omezeními exportní a technologická embarga, omezený přístup k mezinárodnímu kapitálu a chybějící moderní výrobní a servisní ekosystémy, jež brání udržitelnému tempu růstu. Energetické projekty a bilaterální kontrakty mohou dočasně zmírnit tlak, ale nenahrazují hlubší reformy a reintegraci do globálních dodavatelských a finančních sítí.
SPIEF tak opět potvrdilo, že ekonomické kontakty s Ruskem mají výrazný politický rozměr. Debata o tom, jak kombinovat ekonomické zájmy se strategickými, bezpečnostními a hodnotovými cíli, zůstane v nadcházejících měsících jedním z klíčových témat evropské i globální politiky.
