Nedovolení novinářů na brífink šokuje média

Deset šéfredaktorů zaslalo otevřený dopis

Deset šéfredaktorů českých médií podepsalo otevřený dopis ministerstvu zahraničních věcí. Cíl? Ujistit MZV že na tiskové konference má vstupovat každé médium. Jde o rovný přístup k informacím. Dopis reaguje na situaci kdy nebyli vpustěni zástupci Deník N na brífink ministra Petra Macinky (Motoristé). Redakce popisují situaci jako ohrožení transparentnosti. V dopise se volá po pravidlech která nebudou umožňovat výběr médií na základě značky nebo prestiže. Také vyzývají k veřejnému seznamu pozvaných a pozvaných aby bylo zřejmé kdo a proč je vyřazen. Příští brífinky by měly být přístupné všem akreditovaným médiím. Zásadní myšlenkou je že veřejnost má právo na vyvážený obraz dění.

V otevřeném dopise je také řeč o tom brífinky nejsou jen o sdělení novinek ale o vzájemné důvěře mezi vládou a médii. Deset šéfredaktorů popisuje tuto důvěru jako křehkou a žádá aby nebyla narušována prázdnými pravidly která dovolují vybrat jen několik vyvolených. Dopis vyzývá k závazným pravidlům která zajistí že mediální projev bude průhledný a přístupný pro širokou veřejnost. Kromě toho se uvádí že každé médium, ať už velké nebo malé, má právo na stejné možnosti dotazů, vysvětlení a konfrontací. Otevřený dopis je vyjádřením hloubky a rozmanitosti české mediální krajiny a zdůrazňuje že rozdílnosti médií by měla být posilována nikoliv potlačována.

Co se stalo na posledním brífinku

Podle dopisu Deník N nebyl na brífinku vpouštěn. Zástupci MZV mlčeli a zdůraznili že pravidla platí pro každého. Dopis popisuje situaci jako jasný signál nedostatečné transparentnosti. Tito šéfredaktoři tvrdí že podobný krok podkopává důvěru veřejnosti. Zástupci médií a pracovníci Deník N popsali že vstup byl omezen a že to narušuje princip rovného přístupu. Atmosféra na místě brífinku byla napjatá; svědci mluvili o tom že se mluvilo o tom že jít dál znamená vyčlenit části zpravodajství. Zpráva vyvolává otázky: jaké je skutečné pravidlo pro to kdo může být na brífinku a podle čeho se rozhoduje o přístupu?

Nejistota kolem důvodu omezení je známá. ministr Petr Macinka (Motoristé) se k tomu zatím nevyjádřil konkrétně. Odpovědi od MZV zatím nepřicházejí. Otevřený dopis upozorňuje na to že bez jasných pravidel se brífinky mohou proměnit v exkluzivní zasedání nikoli v otevřenou debatu. Když se k zástupcům médií nehlásí dochází k opakovanému vyvolávání pochybností. A to je pro veřejnost signál že některé informace mohou zůstat skryté.

Dopad na média a veřejnost

Tato situace zasahuje i do důvěry veřejnosti. Když brífinky nejsou skutečně otevřené lidé se cítí jako svědci uzavřeného světa. Odborníci hovoří o odstrašujícím efektu a varují že to může vést k opatrnosti v dalším zpravodajství. Média budou muset pracovat s větší opatrností a vyhledávat informace z více zdrojů aby doplnila mezery. To může znamenat zpoždění a silnější nároky na ověřování. Zrcadlení reality v médiích se tak zkomplikuje. Pro čtenáře to znamená že některé detaily mohou zůstat skryty až do dalšího vydání. A to je pro veřejný zájem špatně. Na druhé straně roste tlak na jasné a veřejně dostupné standardy. Redakce budou vyžadovat transparentnost aby nedocházelo k opakování podobné situace.

V reáliích dnešní mediální scény je taková kauza zevrubným testem pro demokracii. Pilotní krok může vést k širší diskuzi o tom jakým způsobem a kdo bude informovat veřejnost. Nyní stojí otázka bude vláda hledat rychlá a jasná řešení. Bude se usilovat o standardní pravidla pro všechny akreditované redakce? Lze zajistit že žádná redakce nebude ignorována? Tyto otázky zůstanou bez odpovědi dokud se nabídka komunikace nevyjasní a pro veřejnost nebudou na stole jasná pravidla.

V konečném důsledku jde o to zda se česká média a veřejnost dokážou shodnout na tom že otevřenost veřejné komunikace je základní hodnotou. Otevřené brífinky jsou vlastně zkouškou odolnosti demokracie. Deset šéfredaktorů to vnímá jako výzvu: zlepšit pravidla, posílit transparentnost a dát veřejnosti prostor pro legitimní dotazy. Deník N a další média mají své zázemí a povinnost ale také právo aby jejich práce nebyla zablokována kvůli údajně technickým důvodům nebo interním pravidlům. A pokud se najde kompromis bude to krok správným směrem. Pokud ne zůstane to jen jako další kapitola v debatách o svobodě tisku v České republice.

Zdroj: irozhlas

Sdílejte článek

Přečtěte si také

LujMarí (Mariana Lujza Palugová): ECHOES

Vnitroblock v pražských Holešovicích uvádí výstavu ECHOES autorky vystupující pod jménem LujMarí (Mariana Lujza Palugová). Expozice potrvá od 16. července do 19. srpna 2026. Vernisáž

Tvorba webových stránek: Webklient