Útočník Jan Kovář trénuje během letní přípravy s indiány, podobně jako mnoho jeho kolegů z NHL. Tam se osmadvacetiletý forvard vydá po angažmá v Magnitogorsku, za který v KHL odehrál dohromady 285 utkání, ve kterých si připsal báječných 286 bodů (97+189). Nyní se Kovář pokusí předvést své umění na další štaci, jeho novým působištěm bude tým New York Islanders.
Honzo, jaké jsou pro vás tréninky na plzeňském ledě?
Je super, že mám možnost trénovat tady s týmem. Když člověk trénuje sám, tak nechci říct, že je to o ničem, ale nic prostě nemůže nahradit ten společný trénink s týmem. Jsem moc vděčný plzeňským trenérům a celému vedení, že zde můžu trénovat.
Nejenom vy s indiány trénujete, na ledě je k vidění celá řada dalších bývalých plzeňských hráčů, můžete se potkat s Francouzem, Mazancem, Jeřábkem, Moravčíkem nebo Skleničkou…
Je to hezké, že se tu takhle v létě všichni sejdeme. Dělali jsme si srandu, že je nás pomalu víc v šatně na chodbě, než kluků, kteří sedí v normální kabině.
Co se změnilo na plzeňském stadionu?
Mění se to, každý rok se to tady dává víc a víc do kupy. Myslím si, že Plzeň vůbec nepotřebuje nový stadion, ten nynější je náš. A je skvělý.
Jaká je atmosféra v kabině, jak vás baví? V Plzni je mnoho mladíků, vzpomenete si, když jste vy byl v jejich pozici jako jeden z nejmladších?
Jsem pryč sice jenom pět let, ale moc kluků už z toho tehdejšího týmu není. Mění se to, všechno jde dopředu. Dnes je taková doba, že když se někomu z mladých povede sezona, tak jde hned pryč. Tím pádem se mladým dává stále více a více příležitostí a prostoru.
Jak při trénování snášíte to obrovské horko?
Je velké, hodně velké. Naštěstí trénujeme i v horní hale, kde je trošku větší zima. Kluci to ale budou mít při přípravných zápasech hodně těžké, protože teplo na klasickém stadionu je hodně velké.
Vy po výborném angažmá v Rusku míříte za moře. Cítil jste, že už je načase?
Byla to vlastně moje jediná možnost, kdy jsem tam mohl odejít. Byl jsem rozhodnutý, že to chci zkusit. Všechno do sebe zapadalo a zapadlo do toho i to, že letos přišla ta první i poslední šance na odchod do NHL.
Míříte do týmu New York Islanders, odkud odešla největší hvězda John Tavares. Cítíte šanci, že byste se mohl dostat v sestavě do předních pozic?
Všechno si musím vybojovat. Jedu tam s tím, že i když měl člověk nějaké výsledky v Evropě, tak tam je to asi úplně zajímat nebude. Bude je zajímat, jak budu vypadat aktuálně na místě, musím se ukázat a vybojovat si nějaké pevné místo.
Dělal jste si nějaký průzkum, co vás u Islanders čeká?
To ani ne, já na tohle moc nejsem. Znám samozřejmě jakousi podstatu a jádro týmu, vím, kdo tam hraje, ale nějak dopodrobna jsem to nehledal. Uvidím, co tam na mě bude čekat.
Je vaše letní příprava jiná, změnila se před odjezdem do zámoří?
Je jiná. V posledních sedmi letech jsem neměl tolik času na přípravu, vždycky jsem měl po konci mistrovství světa málo času. Pokaždé se šlo prakticky už na led, takže jsem neměl příliš prostoru se nějak připravit. Letos jsem měl volno dlouhé, čas byl, takže tohle do sebe také trošku zapadlo, že jsem se mohl pořádně připravit. A doufám, že dobře.
Vydáte se do New Yorku. Jak se na město těšíte, už jste ho někdy navštívil?
Asi to bude oproti Magnitogorsku obrovský rozdíl. Město bude hodně jiné, ale moc nevím, co od toho čekat, nikdy jsem tam nebyl. Nechám si to až na potom, turista asi přímo nebudu, ale když budu mít chvíli volného času, tak se někam zajdu podívat. Myslím si, že je to dobré i pro rodinu.
Myslíte si, že vás západočeská derby připravila na souboje s Rangers?
Asi tyhle derby budou všude podobné. Je to sice větší město, ale pořád je to ten typ zápasu, který se vymyká těm normálním. Záleží na tom, kolikrát proti sobě budeme hrát. Strašně se na to těším, na něco nového, na novou kulturu, také na fanoušky. Doufám, že mě čeká jenom to dobré. Odlétat za moře budu někdy kolem 20. srpna.
