Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), založená na datech z let 2017–2019, mapuje typické cesty, jimiž lidé ukončují pracovní kariéru a přecházejí do důchodu. Studie ukazuje, že cesta do důchodu není jednotná: vedle přímých odchodů z pracovního poměru existuje významný podíl osob, které před nástupem do důchodu prožívají období nezaměstnanosti nebo dlouhodobé ekonomické neaktivity.
Podle analýzy přibližně 60 % odcházejících do starobního důchodu přecházelo přímo z pracovního poměru. Zhruba 20 % osob nastupovalo do důchodu z evidence uchazečů o zaměstnání, přibližně 9 % bylo dlouhodobě mimo trh práce (dlouhodobě neaktivní) a zbytek tvoří kombinované nebo jiné scénáře ukončení zaměstnání. Tyto poměry odhalují, že nezanedbatelná část odchodů do důchodu je provázána s obdobím ztráty zaměstnání nebo vyřazením z aktivní ekonomické účasti.
Analytici MPSV upozorňují na význam podmínek podpory v nezaměstnanosti a na způsob, jakým se doby strávené v evidenci promítají do výpočtu důchodu. Doby evidence se započítávají do dob pojištění, avšak většinou sníženě – v současném systému se často uplatňuje přepočet na přibližně 80 % (tzn. doba je ve výpočtu důchodu započtena jako ekvivalent zhruba 80 % standardní doby). Výše a struktura dávek v nezaměstnanosti se dále mění v závislosti na průměrné mzdě, což ovlivňuje reálné příjmy lidí v období před odchodem do důchodu.
Z pohledu politiky trhu práce ministerští představitelé identifikují osoby dlouhodobě vedené v evidenci jako relevantní cílovou skupinu pro aktivní opatření. Mezi navrhovaná opatření patří rekvalifikace, programy zprostředkování zaměstnání, podpora flexibilních či částečných úvazků a další intervence, které mohou prodloužit účast na trhu práce tam, kde je to reálně možné, nebo zajistit plynulejší přechod k odchodu do důchodu.
Debata o hranici důchodového věku zůstává politicky citlivá. Dosavadní postupné zvyšování hranice směrem na 67 let vedlo k návrhům některých politických aktérů na její snížení na 65 let. Analytici upozorňují, že změny věkové hranice mají zásadní dopady jak na veřejné finance, tak na sociální ochranu zranitelných skupin; vyžadují proto vyvážené posouzení motivací k práci, fiskální udržitelnosti a sociální solidarity.
MPSV ve závěru doporučuje kombinaci aktivizačních opatření na trhu práce a pečlivého vyhodnocení důchodové politiky, aby se snížilo riziko dlouhodobé nezaměstnanosti či vyloučení před odchodem do důchodu a současně byla zachována udržitelnost důchodového systému. Cílená opatření vůči zranitelným skupinám a systematické monitorování dopadů stavu trhu práce a důchodové legislativy jsou podle ministerstva klíčové pro zmírnění sociálních a fiskálních rizik při stárnutí populace.
