Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedávném prohlášení uvedl, že podle zjištění velení ukrajinské armády a zpravodajských služeb přestalo Bělorusko od pondělí využívat retranslační stanice, které podle Kyjeva napomáhaly ruskému dálkovému řízení bezpilotních prostředků při útocích na Ukrajinu. Zelenskyj své tvrzení prezentoval jako výsledek tzv. donucovací diplomacie: minulý týden prý běloruskému vedení dal ultimátum s týdenní lhůtou k odinstalování těchto zařízení.
Tvrzení ukrajinských úřadů však zatím nebylo nezávisle ověřeno. Zůstává nejasné, zda šlo o fyzické odstranění zařízení, jejich dočasné odpojení, nebo změnu provozních režimů a konfigurací komunikačních uzlů. Vojensko-technicky fungují takzvané retranslační stanice jako prostředníci v bezdrátovém přenosu dat mezi řídícími stanicemi a drony: zesilují signál, překlenují vzdálenost, zlepšují pokrytí datových kanálů a mohou prodloužit efektivní dosah dálkového řízení i přenosu telemetrie. Jejich deaktivace by proto podle analytiků mohla omezit možnosti dálkového řízení některých typů dálkově ovládaných prostředků nebo zhoršit kvalitu spojení, což by potenciálně prodloužilo reakční časy během nasazení.
Ukrajinské zdroje konkrétně uvedly, že v severních oblastech země, zejména v Černihivské oblasti, po oznámení zaznamenali pohraničníci pokles počtu průletů ruských dronů a snížení aktivity vzdušného průzkumu. Kyjev to interpretuje jako důsledek omezení provozu retranslačních uzlů, které měly podle něj významný vliv na schopnosti ruského dálkového řízení.
Moskva na prohlášení reagovala nespokojeně a obvinila Kyjev z vměšování do záležitostí suverénního souseda. Běloruské vedení se k přímému obvinění nevyjádřilo jednoznačně; prezident Alexandr Lukašenko v minulosti opakovaně zdůrazňoval, že si nepřeje, aby se Minsk nechal zatahovat do přímých bojových operací proti Ukrajině, a prezentoval snahu o udržení nezávislého postavení.
Analytici upozorňují na dvě hlavní interpretace možného stažení retranslačních kapacit: buď jde o reálné distancování Minsku od přímé podpory ruských útočných operací, nebo o taktické stažení či maskování aktivity s cílem snížit mezinárodní tlak, aniž by došlo k zásadní změně rozsahu bezpečnostní spolupráce s Moskvou. Přesné technické a operační dopady jsou navíc závislé na typu nasazených zařízení, jejich rozmístění a alternativních komunikačních trasách, které mohou být k dispozici.
Shrnutí: Zelenskyj tvrdí, že běloruské retranslační stanice přestaly být využívány, přičemž toto tvrzení vychází ze zjištění ukrajinských armádních a zpravodajských struktur. Informaci není zatím možné nezávisle potvrdit; charakter zásahu do infrastruktury (odstranění, deaktivace či změna provozu) i skutečný dopad na ruské operační schopnosti zůstávají nejasné. Reakce Moskvy a Minska jsou rozporuplné a analýzy poukazují jak na možnou snahu o distancování, tak na strategické umírnění obrazu vnějších závazků.
