Vláda schválila mandát pro českou delegaci na červencový summit NATO s hlavním cílem prosadit, aby Česká republika dokončila dosažení závazku vynakládat na obranu 2 % HDP do roku 2026. Krátce po rozhodnutí však premiér naznačil, že stát letos naplnění tohoto dvouprocentního cíle nově neslibuje, což rozostřuje domácí konsensus o tempu zvyšování výdajů.
Pro letošní rok byl schválen obranný rozpočet ve výši 154,8 miliardy Kč. I přes meziroční navýšení kabinet konstatuje, že tato částka stále nedosahuje úrovně potřebné k trvalému naplnění 2 % cíle; jeho dosažení si proto vyžádá další víceúrovňová rozpočtová opatření v následujících letech. V praxi to znamená potřebu jasného harmonogramu meziročních nárůstů a možných legislativních či fiskálních úprav pro zabezpečení víceletých závazků.
Výdaje jsou primárně směrovány na modernizaci ozbrojených sil: pořízení výzbroje a systémů velení a řízení, posílení operačních schopností pozemních brigád, rozvoj leteckých a protiletadlových kapacit, zajištění trvalé udržitelnosti sil, včetně pravidelného výcviku, podpůrné infrastruktury a logistických řetězců. Ministerstvo obrany zdůrazňuje investice, které zvýší odstrašující schopnosti a interoperabilitu s aliančními partnery — tedy primárně schopnosti nasaditelné v rámci kolektivní obrany NATO.
Rozhodnutí vlády a strategie výdajů se odehrávají v kontextu pokračující ruské agrese na Ukrajině, která zvýšila tlak na členy aliance k posílení obranných kapacit, stejně jako v diskusi o rovnováze závazků mezi státy NATO (burden‑sharing). Vnitropoliticky se otázka tempa navyšování stala předmětem sporu: na jedné straně je tlak na rychlé a viditelné zvyšování výdajů kvůli bezpečnostním rizikům; na druhé straně stojí obavy o fiskální udržitelnost a konkurenční priority veřejných financí (sociální politika, zdravotnictví, investice do infrastruktury).
Na nadcházejícím summitu se očekává debata o směru kolektivní obrany, rozdělení břemene mezi spojenci, určení priorit investic do schopností a pokračující podpoře Ukrajiny. Pro Českou republiku summit představuje příležitost potvrdit závazky vůči alianci, vyjednat časový rámec budoucích zvýšení výdajů a koordinovat nákupy a interoperabilitu v rámci evropských a transatlantických partnerství.
Prakticky může česká delegace usilovat o několik konkrétních výstupů: dohodu o reálném harmonogramu dosažení 2 % HDP, podporu mechanismů pro transparentní vykazování obranných výdajů, posílení evropské kooperace v obranných nákupech a cílenou podporu Ukrajiny formou dodávek schopností spíše než jednorázových finančních transferů. Jakým způsobem vláda propojí tyto závazky s domácí fiskální politikou bude klíčové pro věrohodnost českých slibů na mezinárodní scéně i pro politickou akceptovatelnost doma.
