Ve vodních plochách Novomlýnských nádrží se znovu šíří rozsáhlý výskyt sinic (cyanobakterií). Správa toku spolu s místními rybářskými organizacemi situaci intenzivně sledují; dispečink správy povodí navrhl vodoprávnímu úřadu zvážit svolání krizového štábu a projednání možných zásahů u malé vodní elektrárny (MVE) v Bulharech.
Jako bezprostřední preventivní opatření byly na hladině instalovány dvě plovoucí bariéry (boomy) k zachycení pěnových nánosů a povrchové pěny. Průběžné monitorování kvality vody ukázalo, že nádrž je aktuálně dobře promíchaná: sinice byly detekovány v celém vodním sloupci a rozdíly v koncentracích rozpuštěného kyslíku (DO — rozpuštěný kyslík) mezi vrstvami nejsou výrazné. Odtok z nádrže se řídí regulací segmentů na jezu; v současné situaci se reguluje otevíráním příslušných sekcí.
Moravský rybářský svaz posiluje dohled zejména u přítoků vedoucích k ramenům u Lednice a aktivně pracuje na zabránění vnášení pěny a mikroorganismů do těchto částí vodního systému. Svaz rovněž jedná s provozovatelem MVE v Bulharech o dočasném uzavření stavidla, aby se omezilo šíření znečištěné vody směrem na Zámeckou Dyji.
Zástupci rybářů upozorňují, že vizuálně působí pěna hůře, než odpovídá jejímu reálnému objemu, avšak hlavní riziko představuje masivní přemnožení sinic v celé nádrži. Kritická situace hrozí zejména večer a v noci: s poklesem intenzity slunečního záření ustává fotosyntéza sinic i dalších řas, což může v krátkém čase způsobit prudký pokles rozpuštěného kyslíku a vést k masivním úhynům vodních organismů.
Podobný scénář se v oblasti už realizoval v první polovině července, kdy u jezu v Bulharech byly hlášeny stovky uhynulých ryb. Vyšetření a pozorování ukázalo, že bezprostřední příčinou byla náhlá spotřeba rozpuštěného kyslíku ve vodě během vlny extrémních teplot — teploty na jižní Moravě tehdy stoupaly až k přibližně 40 °C. Takové události se v posledních letech v této lokalitě opakují častěji.
Sinice prosperují v teplých, stojatých nebo pomalu tekoucích vodách bohatých na živiny (dusík a fosfor). Tyto látky do nádrží přitékají z intenzivního zemědělství (splachy z polí), z kanalizací, z eroze břehů i z dalších bodových a plošných zdrojů. Krátkodobá opatření, která jsou v dané situaci uplatňována nebo zvažována, zahrnují mechanické zachycení pěny, dočasné uzavírání ramen a úpravy průtoku (řízení odtoku). Mezi možné nouzové zásahy, které by mohly zvážit kompetentní orgány, patří selektivní provzdušňování či řízené průtokové manévry; použití chemických algicidů je však z environmentálních důvodů problematické a vyžaduje pečlivé posouzení dopadů.
Dlouhodobě je podle odborníků nezbytné systémově snižovat přísun živin do povodí: změny zemědělských postupů (omezení přehnojení, pásy zeleného příkryvu), zlepšení čištění odpadních vod, opatření proti erozi břehů, zalesňování a zatravňování erozně ohrožených ploch. Teprve komplexní prevence sníží frekvenci a rozsah sinicových květů a souvisejících ekologických škod.
Sledování kvality vody pokračuje, další rozhodnutí budou záviset na rychlosti vývoje situace v následujících hodinách a dnech. Provozovatelé toku i místní organizace zůstávají v pohotovosti a udržují mezi sebou průběžnou komunikaci o možných zásazích a koordinaci následných kroků.
