Jaké bude EET 2.0? Otestovali jsme ho v praxi

Nová generace elektronické evidence tržeb (EET) míří k širšímu nasazení; pokud projdou schvalovací kroky a bude stanoven harmonogram, může se v následujících měsících stát povinnou pro značnou část podniků. Systém je v současnosti pilotně ověřován v testovacím online prostředí Finanční správy, do něhož se zapojila řada poskytovatelů pokladních řešení včetně významných hráčů jako Dotykačka.

Klíčovou změnou je rozšíření evidence na všechny platby uskutečněné přímo na místě prodeje — tedy nikoli pouze hotovost, ale i bezhotovostní transakce provedené platební kartou nebo přes mobilní zařízení. Transakce dokončené zcela elektronicky mimo prodejní místo, typicky objednávky v e‑shopech, mají zůstat mimo povinnost evidence.

Finanční správa podle navrhované podoby nevyžaduje zasílání položkových rozpisů tržby. Do centrálního systému by se měly odesílat pouze základní údaje: identifikace subjektu a provozovny, datum a čas operace, místo uskutečnění a celková částka. Tím se EU a státní orgány snaží snížit administrativní zátěž pro podnikatele a zároveň zachovat přehled o realizovaných tržbách; omezený rozsah odesílaných dat má také pozitivní dopad na ochranu osobních údajů zákazníků.

Mezi navrhovaná zjednodušení patří zrušení povinnosti umisťovat v provozovně informační ceduli oznamující evidenci tržeb a flexibilnější pravidla pro předávání účtenky zákazníkovi. Tištěná účtenka již nemusí být předávána automaticky u každé transakce — umožněny by měly být elektronické formy předání (např. zaslání e‑mailem nebo prostřednictvím mobilní aplikace), přičemž konečná pravidla budou stanovena v legislativě.

Zpracování spropitného bude upraveno novými pravidly; návrh počítá s jasně definovanou evidencí spropitného a jeho zaúčtováním v souladu s účetními a daňovými pravidly, aby se zamezilo nejasnostem v praxi provozoven.

Technicky systém počítá s certifikací zařízení či softwaru komunikujícího s centrálním portálem. Podle předběžných informací by měly být certifikáty vydávány s omezenou platností (odhadem jeden rok) a bude možné je snadno vygenerovat přes portál Finanční správy; zpřístupnění této funkcionality je podle poskytovatelů odhadováno až na podzim, v závislosti na harmonogramu prací. Nové řešení má také podporovat provoz v režimu off‑line: data se budou ukládat lokálně a po obnovení připojení se automaticky odesílají do centrály.

Dodavatelé pokladních systémů uvádějí, že většina zařízení nasazených při první vlně EET by měla novou funkcionalitu zvládnout prostřednictvím softwarových aktualizací. V některých případech však bude nezbytná investice do nového hardwaru. Orientačně se v komunikaci dodavatelů objevují jednorázové náklady na nové zařízení od zhruba 6 000 Kč a měsíční licenční poplatky od přibližně 425 Kč, přičemž konkrétní ceny se budou lišit podle poskytovatele, funkcionality a rozsahu služeb.

Piloty zahrnují jak etablované lokální poskytovatele pokladních systémů, tak menší firmy integrované do širších ICT skupin. Dodavatelé zdůrazňují, že cílem pilotů je plynulý přechod provozoven na nový režim s minimálním dopadem na běžný provoz a jednoduchou integrací do stávajících podnikových postupů.

Finální podoba pravidel, přesný harmonogram zavádění a technické detaily však budou záviset na rozhodnutí příslušných orgánů a na dokončení testování v prostředí Finanční správy. Podnikatelé by proto měli sledovat další legislativní kroky a komunikaci Finanční správy, aby mohli včas naplánovat potřebné úpravy techniky a procesů.

Sdílejte článek

Přečtěte si také

Tvorba webových stránek: Webklient