Vláda schválila zmocnění pro českou delegaci, která se v červnu zúčastní summitu NATO ve Washingtonu. Dokument vymezil strategické cíle jednání: Česko bude prosazovat pravidelné zvyšování obranných výdajů až k cíli 2 % HDP vyčleněných přímo na obranu a zároveň se zavázalo k dlouhodobému navyšování rozpočtů na bezpečnostní kapacity nad rámec současné úrovně. Mandát však výslovně neuvádí konkrétní „extrémní“ kvóty, které se v diskusi objevují jinde.
Vládní text dále počítá s tím, že od roku 2027 by výdaje související s obranou a bezpečností měly pravidelně přesahovat hranici 1,5 % HDP. Vládní zmocněnec pro plnění aliančních závazků považuje dosažení dvouprocentního cíle za realistické v příštích letech, přičemž přesné časové rámce zůstanou předmětem veřejné a meziresortní diskuze.
Složení české delegace — premiér spolu s ministrem obrany a ministrem zahraničí — vyvolalo spor s prezidentem. Ústavní soud následně rozhodl, že vládě náleží povinnost umožnit prezidentovi účast na summitu, čímž skončila právní nejasnost ohledně jeho zapojení do oficiální zastupitelské mise. Mezitím premiér v několika veřejných vystoupeních měnil formulace týkající se toho, zda a v jakém časovém horizontu Česko dosáhne dvouprocentního cíle během současného volebního období.
Mandát rovněž zdůrazňuje pokračování českého zapojení do aliančních iniciativ zaměřených na zásobování municí a posilování logistických kapacit. Tyto kroky mají podpořit schopnost NATO reagovat na aktuální bezpečnostní hrozby, včetně ruské agrese proti Ukrajině, která zásadně proměnila vnímání rizik v euroatlantickém prostoru.
Organizačně dokument předpokládá, že jádrem účasti bude formální jednání na úrovni hlav států a vlád, doplněné o bilaterální schůzky a odborná setkání podle potřeby. Mandát také počítá s pokračující meziresortní koordinací domácí přípravy, aby české postoje a závazky na summitu reflektovaly jak strategické priority aliančních partnerů, tak domácí fiskální a bezpečnostní možnosti.
