Neoficiální zprávy naznačují, že ve Švýcarsku proběhlo víkendové jednání mezi Íránem a Spojenými státy, které mělo být zprostředkováno třetími zeměmi. Informace o schůzce – dosud nepotvrzené vládami ani nezávislými institucemi – zmiňují možné uvolnění zmrazených íránských aktiv a zřízení bezpečnostního komunikačního kanálu týkajícího se Hormuzského průlivu.
Podle různých zdrojů se hovoří o uvolnění finančních prostředků v přibližné výši až 12 miliard USD; údaj však není ověřen a liší se i verze o totožnosti mediátorů. V některých zprávách figuruje jako zprostředkovatel Katar; další zdroje zmiňují účast jiných států, jejichž role však nebyla oficiálně potvrzena.
Některé nepodložené informace naznačují, že se jednání dotýkala i otázky jaderného dohledu, konkrétně návratu inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) do Íránu. Íránské úřady tato tvrzení podle dostupných zpráv popřely nebo je označily za neuzavřená témata; i v tomto bodě chybí nezávislé potvrzení klíčových bodů.
Diskuse se měly rovněž týkat širších regionálních otázek — zvláště bezpečnosti námořní dopravy v Perském zálivu a situace v Libanonu. Írán dlouhodobě podporuje libanonské hnutí Hizballáh, a proto by jakékoli ujednání týkající se regionálního vlivu či bezpečnostních mechanismů mohlo mít širší dopady. Konkrétní závěry či závazky stran však nebyly zveřejněny.
Strategický význam Hormuzského průlivu pro světové dodávky ropy a plynu podtrhuje citlivost jakýchkoli dohod o námořní bezpečnosti: přerušení plavby v této oblasti může rychle eskalovat napětí a ovlivnit globální trhy. V posledních měsících se v Perském zálivu a přilehlých vodách opakovaně objevily incidenty a zvýšená vojenská aktivita, což zvyšuje naléhavost opatření pro krizovou komunikaci.
Oficiální prohlášení Íránu a USA jsou zatím střídmá a nekonzistentní; některé zdroje uvádějí, že jednání neskončilo společným komuniké. Další ověření tvrzení bude záviset na explicitních potvrzeních ze strany vlád a na vyjádřeních mezinárodních institucí, zejména MAAE.
