Penzijní společnosti brojí proti nižším poplatkům. Nepokryjeme náklady, tvrdí

Penzijní společnosti varují před plánovaným limitem správcovských poplatků 0,5 % ročně v návrhu reformy penzijního spoření. Asociace správců tvrdí, že navržený strop nekompenzuje reálné provozní náklady a ohrozí kvalitu správy fondů i výkonnost pro účastníky.

Předseda Asociace Radek Moc uvedl, že interní kalkulace ukazují, že průměrné běžné provozní náklady bez kapitálových výdajů činí zhruba 0,64 % ročně. Podle něj by při pevně nastaveném stropu musely firmy škrtat v řízení portfolií, v analytické práci a v systémech řízení rizik. To podle Asociace může vést buď k nižším dlouhodobým výnosům, nebo k přesunu investic do méně likvidních instrumentů, které se v krizích obtížně odprodávají.

Další zástupce sektoru, Pertold, upozornil na roli výkonnostních odměn v současném modelu. Ty podle něj vytvářejí dodatečné stimuly pro správce hledat nadstandardní výnosy; kombinace pevného limitu a omezení výkonnostních poplatků by podle něj snížila motivaci aktivně hledat přidanou hodnotu nad benchmarky.

Ministerstvo financí v odpovědi tvrdí, že cílem reformy je snížit náklady pro účastníky a zvýšit transparentnost poplatkové struktury. V předloženém textu resort zdůrazňuje, že nižší správcovské náklady se mají promítnout do vyšších čistých výnosů pro účastníky penzijního spoření a že konkurenční prostředí na trhu by mělo ceny tlačit dolů.

Pro orientaci: současná pravidla umožňují u nových účastnických fondů správcovský poplatek až 1 % ročně a výkonnostní odměny přibližně 15 % z dosaženého výnosu; u transformovaných fondů je strop správy 0,8 % a výkonnostní odměna až 10 %. Asociace zároveň upozorňuje, že sektor generuje ze správcovských poplatků zisk kolem 5 miliard korun ročně, což podle ní není samo o sobě dostatečným důvodem pro razantní zásahy bez přechodných kompenzací nebo jiného přizpůsobení obchodního modelu.

Vláda má návrh projednat do začátku července; debata mezi Ministerstvem financí a představiteli penzijních společností proto intenzivně nabírá na obrátkách. Předmětem sporu je zásadní otázka: jak vyvážit snížení nákladů pro účastníky se zachováním kvality správy a dlouhodobé udržitelnosti fondů.

Sdílejte článek

Přečtěte si také

Tvorba webových stránek: Webklient