Podle předběžných výsledků, po sečtení většiny hlasů, zvítězila ve volbách strana Vetëvendosje (VV) vedená Albínem Kurtim s přibližně 43 % hlasů. Demokratická strana Kosova (PDK) se umístila na druhém místě s přibližně 21 %. Volební účast byla relativně nízká, pohybovala se pod hranicí 40 %, což odráží únavu voličů a rostoucí apatii vůči častým opakovaným volbám.
VV obsadila 57 mandátů ze 120 poslanců v parlamentu, což odpovídá síle nejsilnějšího poslaneckého klubu, avšak nedosahuje potřebné dvoutřetinové většiny 80 hlasů pro zvolení prezidenta v shromáždění. Výsledek tak neřeší základní institucionální problém: i přes relativní stabilitu preferenční podpory od posledního prosincového hlasování, kdy VV získala téměř polovinu odevzdaných hlasů a také 57 křesel, strana sama o sobě nedisponuje parlamentní většinou umožňující prosazovat klíčová personální rozhodnutí či jednosměrné ústavní kroky.
Opakované volby jsou důsledkem neschopnosti politických subjektů dosáhnout dohody o většinové koalici a o volbě prezidenta v předepsaných termínech. Fragmentace politického spektra a předchozí polarizace ztěžují koaliční vyjednávání; nízká volební účast posiluje otázky týkající se demokratické legitimity nově složeného zastupitelstva.
Dlouhodobé důsledky pokračující politické nejistoty mají několik rovin. Krátkodobě hrozí institucionální paralýza, která ztěžuje obsazení klíčových funkcí a schvalování zákonů. Střednědobě mohou oslabená legitimita a časté přerušování mandátů brzdit provádění strukturálních reforem v oblasti hospodářské politiky a posilování právního státu, což jsou oblasti zásadní pro stabilní investiční prostředí a boj s korupcí.
Mezinárodně a v kontextu zahraniční politiky představuje slabší parlamentní většina riziko zpomalení dialogu se Srbskem a naplňování závazků vůči evropským institucím. Vnitrostátně zůstává otevřenou výzvou napětí mezi centrální vládou a srbskou menšinou v severních oblastech Kosova, kde trvající politická nestabilita komplikuje bezpečnostní a administrativní řízení.
Hlavní úkol příštích týdnů proto spočívá v intenzivních koaličních vyjednáváních: VV bude muset buď rozšířit svou koaliční základnu o partnery, kteří by jí umožnili dosáhnout potřebných hlasů pro klíčová rozhodnutí, nebo hledat kompromisní mechanismy pro volbu prezidenta a fungování vlády s menším konsensem. Pokud se dohoda nepodaří, hrozí další politická krize s dopady na reformní agendu i mezinárodní pozici Kosova.
