Minimálně několik bývalých členů vlády si po odchodu z funkce ponechalo služební IT vybavení — především mobilní telefony a tablety — které nebyly bezprostředně vráceny příslušným ministerstvům. Resorty tyto případy postupně řešily interně: zařízení byla evidována, oceněna a bývalí představitelé podle dostupných údajů uhradili stanovené poplatky nebo zůstatkovou cenu.
Podle zjištění se obdobné situace vyskytly na více ministerstvech. U některých exministrů šlo o více kusů vybavení, jinde převažovaly právě tablety a služební mobily. Vyřizování probíhalo často prostřednictvím komisí pro vyrovnání škod či inventarizačních komisí, které doporučily finanční vypořádání, jež následně vedlo k úhradám ze strany bývalých funkcionářů.
Zprávy o nevráceném majetku nabyly na důležitosti v souvislosti s širším trestním řízením, které se točí kolem přijetí daru v kryptoměně bitcoin. Ve spisech vyšetřování figurují vedle několika dřívějších představitelů resortů i advokát, jemuž je připisována role zprostředkovatele kontaktu s donory. Vyšetřovatelé v této souvislosti prověřují podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby a z legalizace výnosů z trestné činnosti (tzv. praní špinavých peněz); tato podezření však musí potvrdit nebo vyvrátit soud.
Dárce kryptoměn je podle dostupných informací trestně stíhán a od loňského roku je v policejní vazbě; čelí obviněním, za která by v případě uznání vinným hrozily přísné tresty. Někteří z bývalých úředníků ve spisech své zapojení popírají a tvrdí, že jejich postup byl motivován snahou získat pro resort majetek, který by zlepšil jeho provozní možnosti.
Vyšetřovatelé zároveň upozorňují, že komunikace vedená na služebních zařízeních — e‑maily, textové zprávy, komunikace v aplikacích i metadata o voláních a připojeních — může obsahovat klíčové důkazy o rozhodovacích procesech a jednáních souvisejících s přijetím daru. Z tohoto důvodu mohou být tato zařízení předmětem trestního řízení: buď orgány požádají o přístup k jejich analýze, nebo je přímo zajistí a prověří specialisté na digitální forenziku.
Ministerstva obecně zdůrazňují, že správa služebního majetku podléhá pravidlům inventarizace a vyřizování škod a že interní postupy pro řešení nevráceného zařízení byly aplikovány. Zároveň připouštějí, že v případě zahájení trestního stíhání je postup od interního vypořádání směrem k úřednímu předání podkladů orgánům činným v trestním řízení standardní praxí.
Právní zástupci některých dotčených osob upozorňují, že pouhá evidence v trestním spise není důkazem viny; případná trestněprávní kvalifikace jednání bude záviset na vyhodnocení důkazů a rozhodnutí soudů. Vyšetřování proto může směřovat jak k objasnění, zda došlo ke spáchání trestného činu, tak k určení, zda došlo k porušení interních pravidel nakládání s majetkem státu.
Celá kauza podtrhuje rostoucí význam digitálních stop v moderním dozorovém a trestním řízení: služební telefony a tablety jsou dnes nositeli dat, která mohou objasnit řetězec jednání i motivaci zúčastněných aktérů. Jak vyšetřování pokračuje, bude klíčové, zda orgány shromáždí dostatečné hmotné důkazy, které potvrdí či vyvrátí obvinění vznesená proti jednotlivým osobám.
