Co se skutečně stalo tentokrát Letosní sklizeň obilovin překonala loňskou výrazně. Podle aktuální zprávy se objem sklizeného obilí zvýšil o 500 tisíc tun a výsledek posunul Českou republiku mezi země s největším letošním nárůstem plodin. Zprávu dnes potvrzují zemědělci i experti. Lidsky to znamená jasný příběh, který se neobjeví jen ve statistikách. Je to příběh lidí, kteří ráno vyjíždějí na pole a večer z něj odjíždějí za západu slunce s unavenýma ramenama a lehce zkráceným dechem. Je to také příběh domovů, kde z chlebových vůní vyrůstají plány na zimu, na děti, na školu a na budoucnost farmy. Podle údajů

V Česku se dnes znovu roztočila kola spekulací a hádek kolem světa kryptoměn. Do popředí se vrátila postava Eva Decroix která v posledních dnech komentuje dění kolem Pavla Blažka a jeho bitek na sociálních sítích. Vyhlášení které vyvolalo řetězovou reakci zaznělo v typickém bulvárním tempu: nelze si nevšimnout jak moc dokážou digitální žabí skoky na sociálních sítích změnit náladu ve společnosti. Decroix podle Aktuálně.cz uvedla že Blažkova aktivita na síti nepomáhá ani jemu samotnému ani státu a ani ministerstvu spravedlnosti. Tato poznámka vyvolala vlnu reakcí napříč veřejností a navíc zpřesnila rámec co se vlastně stalo a proč to lidé

Štíhlé čísla v ekonomických žurnalistických tabulkách často zakrývají jeden jednoduchý příběh. Bohaté rodiny, které dokážou předat majetek další generaci, to často dělají ne jen díky šikovnému daňovému plánování, ale hlavně díky jedné zásadní lidské souvislosti: mluvit. A mluvit záměrně, bez masky a bez tabu. V Česku, kde se dědictví dědí po staletí, se podle aktuálních zpráv rodinné elity začíná učit to nejdůležitější: komunikace je most, ne překážka. Podle Heleny Svárovské z J&T Family Office je to hlavní rada pro zdárný přesun majetku do další generace. A co to znamená pro každého z nás, kdo o tom nechce jen číst,

Podíl za miliardy Ve čtvrtek se rozechvěla mlha kolem jedné z největších českých rodinných dynastií. Kellnerová s dcerami odkoupily od Kellnera mladšího jeho podíl v PPF. Informace se objevily krátce po sobě a vyvolaly vlnu spekulací o tom, kdo v české ekonomice skutečně drží otěže. Potvrdily to zdroje z prostředí financí a byznysu a podle Hospodářských novin se odhadovaná hodnota transakce pohybuje kolem 40 miliard korun. Částky, které znějí jako čísla z finanční premiéry, ale znamenají mnohem víc – jde o symbolický i praktický krok, který zasahuje do řízení jedné z největších investičních skupin v Česku. A zatímco srbští

Ovoce s nadějí i nejistotou Přichází čas sladkého očekávání a zároveň znepokojení. Pěstitelské pálenice v Česku hlásí lepší rok co do množství ovoce ale vyšší nejistota kolem výsledné chuti a výtěžnosti. Úroda je podle hospodářů dobrá, v sadech ale probíhají malé bitvy s počasím a s cukernatostí, která se letos nevybarvila do stejné jasně žluté tóny jako dřív. Lidé ve sklepních prostorách promýšlejí, jak se popasovat s realitou, že víno půjde do sudu dřív než prázdná sklenice slivovice. A tak se rodí příběhy o práci, kterou často vidíme jen v krátkém doušku na sociálních sítích, a ne v každodenním

Růst čísel mění každodenní realitu Vláda se chystá vyslat do ročního hospodářství ozvěnu která se zatím neozývá v number crunchingu jen v tichých koridorech ministerstev. Moderátor dnešní politiky, ministr financí a někdejší profesor rozpočtových kalkulací Stanislav Stanjura, včera naznačil na veřejném jednání že navrhne deficit kolem 280 miliard korun. Číslo, které se opírá o realitu letošního roku a klade si za cíl zohlednit mimořádné výdaje i jistý vzápětí ozvěna na příjmech. Pro srovnání: schválený rozpočet pro letošní rok vyčkával deficit 241 miliard korun. Rozdíl je tedy zhruba 39 miliard a to je hodně v očích firem, státních institucí i