Koho by napadlo před padesáti lety, že ženy budou jednou vzpírat, boxovat či skákat na lyžích? Kdo by si pomyslel, že fotbalové a hokejové svazy budou pořádat ženské soutěže? A který český fanda filmového Rockyho či filmu Pěsti ve tmě by věřil tomu, že první profesionální plnohodnotný titul v boxu nezíska muž ale žena?
Pořád je spousta lidí, kteří zesměšňují ženy ve sportu za to, že nikdo nepředvedou fanouškům takovou kvalitní hru jako muži. Najde se hromada chlapů, kteří si myslí, že si ženy-sportovkyně nezaslouží stejné finanční odměny jako jejich mužští kolegové.
Ano, je pravda, že třeba ve fotbale hráčky předvedou kiksy, za které by se styděli i starší žáci, na druhou stranu do ženského fotbalu zatím (nikdy?) nepronikl mor trapného simulování spojeného s teatrálními projevy. Jak trapné!
V ženském hokeji nezažijeme macho souboje jak v ringu, jak je to u chlapského hokeje. A hlavně ne následné stěžování si po kariéře, že mají po úderech do hlavy doživotní následky. A andávají an hokejové svazy, že je málo chrání před úrazy hlavy… Opět trapné!
A mohli bychom pokračovat.
Ale vraťme se ke zmínce na konci prvního odstavce. Ano, je to pravda. Česká boxerka získala profesionální titul organizace WBC v lehké minimuší váhové kategorii. Dvaadvacetiletá Fabiana Bytyqi včera porazila svou o čtyřiadvacet let starší soupeřku Britku Denise Castleovou na ústeckém boxerském galavečeru. „Asi budu brečet. Je to nepopsatelný, je to silný pocit. Po čtyřech kolech jsem se dozvěděla, že vedu, tak jsem se uklidnila. Potom se mi boxovalo hezky,“ řekla nová světová šampiónka ještě v ringu.
Pro Bytyqi to byl čtrnáctý vítězný zápas v ringu, tento však byl ten jednoznačně nejhlavnější.
„Andělskou pěst“, jak se Bytyqi říká, trénuje bývalý skvělý boxer Lukáš Konečný. „Je to sice blbý, ale získala víc než já. Sice jsem taky mistr světa a nikdo mi to nesebere, ale já byl jen prozatímní a ona je plnohodnotná. Zápas měla v rukou od začátku do konce. Takticky si to pohlídala, jako vždycky jsem s jejím výkonem naprosto spokojený.“
Bytyqi vyhrála i proto, že jí to (logicky) baví. Možná tím inspiruje další holky. Jiné se třeba dají na hokej nebo na vzpírání. A tak je to v pořádku. Vstup do „mužských“ sportů je prolomen.
Na druhou stranu to však zatím neplatí. Pořád tu nejsou akvabelisté, ani moderní gamnasté. Možná časem, až zmizí hloupé předsudky.
