První letošní odhady sklizně nejsou příznivé. U základních obilovin statistici očekávají pokles o půl milionu tun, což je asi sedmiprocentní pokles. Důvodem je opožděné zahájení sklizně z důvodu chladného a deštivého jara.
„Zemědělci jsou ve svých očekáváních zatím spíše opatrní a odhadují meziročně nižší úrodu obilovin. Jako každý rok ale bude výše sklizně nakonec do značné míry záviset na dalším průběhu počasí,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Českého statistického úřadu.
Dá se očekávat, že sklizně budou regionálně rozdílné, výnosy obilovin se totiž liší oblast od oblasti. O to více bude potřeba řešit modernizaci výroby, automatizace skladování, stejně jako přesuny zrna mezi regiony. Není možné sklidit obilí, vysypat ve skladu na hromadu a čekat. Tatam je doba, kdy se dalo prodávat doslova od kombajnu. Na to spoléhají i dodavatelé zemědělské techniky, jako jsou dopravní systémy, šnekové dopravníky na obilí, čističky na obilí, zařízení na pilonové provzdušnění, provětrávací jehly atd. „Obilí je třeba přepravit, správně uskladnit a přitom se o něj dál starat, tak aby bylo prodejné správnému zákazníkovi ve správně kvalitě a času,“ uvedl Martin Šesták ze společnosti CanAgrocz z Přeštic na Plzeňsku, která patří mezi přední domácí dodavatele šnekových dopravníků. Právě šnekové dopravníky jsou přitom jedním z klíčových prvků dopravního řetězce samozřejmě nejen v zemědělství, ale obecně všude, kde se přesouvá sypký materiál. Šnekové dopravníky jsou pak jednak mobilní, kdy se využívají přímo v místě sklizně, tak při jejich dopravě na další místa, ale i při plnění a vyskladňování sýpek a halových skladů. Zájem o výrobky strojů a zařízení pro posklizňovou úpravu, zpracování, konzervaci a skladování úrody přitom roste rok od roku a to i navzdory klesající produkci obilovin. Je to logické – zemědělcům se vyplatí maximalizovat výnos z již sklizeného a porazit tak pokles výroby.
V roce 2020 české a moravské sedláky a farmáře nepotěšil mokrý podzim. Deště zapříčinili, že bylo oseto méně ozimých obilovin než obvykle. Svou roli hrála i situace kolem COVID-19, kdy byla nouze o zahraniční sezónní zaměstnance. Celkem se ozimy snížily k 76 tisíc hektarů. Uvolněné hektary tak sice mohly nahradit jařiny, ale oves a pšenice jarní nedokáží celkový pokles dohnat.
Mezi nejpěstovanější obiloviny patří totiž tradičně pšenice ozimá, jež je oseta na bezmála třetině osevních ploch.
Polovičku, asi 14% pak obsadila druhá nejrozšířenější plodina, a to řepka. Faktem ale je, že plochy obsazené tímto výrazným žlutým osevem poslední tři roky ubývají. To dává šanci jiným plodinám, třeba slunečnici, sóji, málu či hrachu.
Foto: Pixabay
