Kladno poprvé zavzpomínalo na první klubový titul a obléklo historické dresy, proti Jihlavě ovšem vybojovalo jen bod. Rytířům vystřelil ve druhé části vedení Štěpán Bláha, který se krásně trefil v oslabení, ale ani jeho zásah na výhru nestačil. Právě nejstarší z trojice kladenských Bláhů byl v utkání hodně vidět, výborně bránil soupeřovy početní výhody a v prodloužení mohl s Ladislavem Zikmundem dokonce vybojovat vítězství na stranu Kladna. „Byl jsem sám překvapen, jak se nám to povedlo. Vytvořili jsme si pár pěkných šancí, škoda, že to tam nepadlo,“ litoval po utkání střelec druhé branky Rytířů.
První zápas v historických dresech, ale bohužel jen porážka…
Všichni jsme se na to hrozně těšili a důkladně se na to připravovali. V první třetině jsme se dost možná přehráli sami tím entuziasmem a nadšením. Pak už to byl divácky pohledný zápas, který se snad musel líbit. Až na to, že jsme bohužel prohráli.
Jaké pro tebe bylo obléknout mistrovské dresy z ročníku 1958-59? Přece jenom ty jsi hráč, který hraje na Kladně od mládeže, a ke klubu tak má vztah.
Už když jsem ty dresy poprvé viděl, tak se mi strašně líbily. Jsou opravdu krásně udělané. Zahrát si v nich a nějak se spojit s tou historií byl krásný zážitek. Ještě když přijde tolik lidí a slyšíš je za sebou… Byl to jeden z nejlepších zážitků.
Nepřidalo vám to na druhou stranu trochu zodpovědnosti? Když uvážíš, kdo ty dresy nosil…
Takhle jsme o tom nepřemýšleli. Chtěli jsme hlavně ukázat, že v nich chceme vyhrát a udělat co nejlepší výsledek. Bohužel se to nepovedlo.
Ty jsi dal Jihlavě, týmu s nejlepšími přesilovkami, gól v oslabení. To je docela dobrý kousek, ne?
Dneska nehrál ani jeden tým dobře přesilovky. Bylo to možná dané tím, že led nebyl úplně ideální a všem to skákalo. Naštěstí to přeskočilo soupeři i u toho gólu a já jsem si pro to dojel. Nechtěl jsem to trefit takhle nahoru, ale jak se mi to nabalilo na hokejku, tak to vyšlo pěkně. Sám jsem z toho byl trošku překvapený.
V zápase jsi dostával opravdu hodně prostoru, Duklu jste s Ladislavem Zikmundem trápili i v prodloužení. Co jsi říkal na to, jak jsi byl vytížený?
Bylo to hodně způsobené tím, že na poslední třetinu se zranil Vampy. Nevím, co se přesně stalo, ale nenastoupil na poslední třetinu. Trenéři teda míchali se sestavou, abychom ubránili nápor Jihlavy, která na tom byla početně lépe. Já jsem ale samozřejmě rád. Je to pro mě nezvyk, být tam takhle dlouho. Obrovsky mě to bavilo, zápas měl neskutečný náboj. I když nás bylo málo a měli jsme nějaké vyloučené hráče, pořád jsme chtěli urvat vítězství.
V prodloužení nechybělo moc a klidně jste se s Ladislavem Zikmundem mohli prosadit. Co tomu chybělo?
Když jsem slyšel, že jdu do prodloužení, tak jsem tomu moc nechtěl věřit, protože tam vždycky chodí zkušenější kluci. My jsme tam šli s tím, že jim nechceme půjčit puk a chceme s ním hrát co nejdéle. Musím říct, že jsem byl sám překvapen, jak se nám to povedlo. Vytvořili jsme si pár pěkných šancí, škoda, že to tam nepadlo.
Jak jste byli na prodloužení připravení? Sám říkáš, že většinou tam chodí zkušenější hráči.
Na trénincích zkoušíme všechny varianty, ale jinak máme určené, kdo brání, kdo hraje přesilovky… Já jsem rád, že jsme si to dnes zkusili i v prodloužení.
Za Duklu nastoupil Matěj Pekr, se kterým jste se loni potkali v týmu. Stihli jste se pozdravit?
Potkali jsme se až na konci. Já to ale vidím takhle vůbec poprvé, aby někdo odešel z týmu a my proti němu hráli. Musím říct, že Peky hraje furt stejně dobře jako hrál za nás. Škoda, že radši nedává za nás góly Jihlavě. (smích)
V sobotu míříme na Slavii, jak se na ni připravit?
Musíme hrát jako doma. Doma jsme vždycky natěšení na fanoušky, kteří nás hodně táhnou do útoku. Musíme se naučit hrát venku stejně jako doma. To je asi nejdůležitější.
