Úspěšný začátek sezóny má za sebou starší dorost a jeho staronový trenér Karel Bečka. Kouč talentovaných fotbalistů v neděli dovedl své svěřence k výhře nad Hodonínem 2:0, i když začátek duelu nebyl v jejich rukách. Nejen o předehrávce třetího kola mluvil Bečka bezprostředně po skončení zápasu.
Neposeděl a neposeděl. Karel Bečka po celou dobu dopoledního duelu stál u postranní lajny a mladé hráče neustále dirigoval. Dokonce i několik minut před koncem zápasu, kdy jsme si hlídali dvoubrankové vedení, tak po starších dorostencích vyžadoval plné nasazené a vysoké napadání. Možná také díky tomu si Hodonín v závěru nevynutil žádný tlak a dokonce se nedostal ani do vážnější příležitosti.
Jaké bude vaše hodnocení utkání? Hodonín na začátku duelu nevyužil hned několik šancí…
Úvodní šance soupeře jsme přežili a to ani ne tak naší zásluhou, tak jako tím, že Hodonín nebyl schopný využít dvě tři tutové příležitosti. První naší velkou šanci jsme naopak proměnili. Když jsme to konečně dali na zem a zahráli, co máme, tak jsme se do těch příležitostí dostali.
Nejednoho hráče ve druhém poločase chytaly křeče. Přičítáte to náročnému stylu hry, který praktikujete? I v osmdesáté minutě hry jste chtěl, aby hráči na útočné polovině nevypouštěli souboje…
Tímhle stylem bychom chtěli hrát. Na sezónu jsme dobře připraveni, kluci to vydrží. Problém však dnes způsobovalo teplo, které je abnormální. Celou sezónu bychom rádi hráli dopředu, aby kluci běhali. Nebudeme na nic čekat. Proti Hodonínu se nám to vyplatilo, nenechávali jsme je rozehrávat a tím napadáním jsme je donutili k chybám, které by možná normálně neudělali.
Loni tým neudržel druhou nejvyšší dorosteneckou soutěž. Je cílem okamžitý návrat?
Vedením nám postavilo takový cíl. Tedy, abychom hráli v popředí tabulky, a pokud to půjde, tak abychom postoupili. Hráčům jsem dal za cíl, že chceme být první.
Měl tento požadavek nějaký vliv na skladbu kádru?
Ne, to neměl. Kádr je převážně složený z ročníku z nulek. (fotbalisté narození v roce 2000 – pozn. red.). Poté je soupiska doplněna hráči, kteří jsou ročník 2001 a loni hráli za U-17. Můžu říci, že tito kluci chtějí, dřou. Včetně soustředění odmakali celou letní přípravu. Bylo to poznat také na hřišti, kde šlapali, dokud nepadli s křečemi. (s úsměvem)
Jak probíhá spolupráce s prvním týmem? Ze současného staršího dorostu do něj už nakoukl Patrik Pacula…
Řekl bych, že spolupráce je bezproblémová. Patrik už je zařazený v „A“, chodí s ním trénovat. Nám je k dispozici na předzápasové tréninky a na zápasy.
Je někdo, kdo by tam kromě Patrika mohl také nakouknout?
Já to řeknu a jim se zatočí hlava. (se smíchem) Každopádně tu jsou šikovní kluci, ať už je to Bob Kaššai (Robert Kaššai – pozn. red.) nebo Radim Pohanka. „A“ ve středu hraje první kolo domácího poháru. Uvidíme, koho si hlavní trenér Kalvoda vezme a koho bude chtít v případě rozhodnutého stavu vyzkoušet. Alespoň tak mi to před zápasem říkal pan Tunka, že na spolupráci ve středu dojde.
Od nové sezóny pomáhá také Antonín Buček. Co mladým brankářům může kromě zkušeností nabídnout?
Jelikož je gólman, tak jim nabídne tréninky, které jim my nemůžeme dát. Prošel baníkovskou líhní, baníkovskou školou. (Buček je odchovancem Baníku Ostrava, za který si zachytal v první lize – pozn. red.) Na severu se obvykle rodí dobří gólmani, takže si myslím, že když s nimi chodí dvakrát týdně, tak musí jít výkonnostně nahoru. Kluci si tréninky pochvalují, pro všechny je to krok vpřed. Proti minulému roku tu panuje určitá spokojenost.
