27. ledna se mladší žáci utkali na domácí půdě v turnaji s kluby Orel Rtyně v Podkrkonoší, FbC Hradec Králové a FBŠ Všestary, přičemž pořádajícím byl poslední jmenovaný.
První souboj s Orly
Do prvního souboje nastoupili hráči s klidem a obrovským nasazením. Palivo jim pravděpodobně dodalo velké a hlasité pokárání v šatně od trenéra za vlažnou přípravu před zápasem J. Trenéři se totiž snaží svým svěřencům vštípit nejen herní dovednosti, ale také důležité návyky, které musí mít každý sportovec zažité a nesmí je šidit. Nyní už ale k vlastnímu zápasu. Jak již bylo řečeno, přítomní se mohli kochat vyrovnanou hrou. Děti hrály tak, jak po nich v každém zápase vyžadováno . Nebylo to o zběsilém běhání, ale opravdu soustředěná a pěkná hra s krásnými přihrávkami, která byla odměněna neustále se vlnící sítí v soupeřově brance.
Vyrovnaná hra s Hradcem
Jen co ukončil zvuk časomíry první zápas, už nastoupil připravený Hradec. S rozhodčím bylo domluveno 10 minut na oddych, proběhla rychlá motivační řeč trenéra a šlo se na věc. Tentokrát byl však výkon hořických hráčů na obou hřištích rozdílný. Na jedné straně se pokračovalo ve stylu prvního zápasu, hrálo se velice dobře, na druhé však děti zapomněly, že musí sledovat nejen pohyb míčku, ale přesně vědět i to, kde se pohybuje protihráč. Zkrátka propadli v obraně, nevraceli se ve chvíli, kdy protihráč získal míček a útočil. Hradečtí předváděli krásné kličky a vyjíždění od mantinelů. Nutno také říci, že Hradec střílel z každé pozice, hořickým střela, zejména v druhé polovině zápasu, chyběla úplně.
Závěr s Všestary
Potom už Bulldoky čekal zasloužený odpočinek. Měli čas dva zápasy na to, aby doplnili energii a připravili se na FBŠ Všestary. Ty na ně měly připravený jeden klučičí a jeden čistě holčičí tým. Všestarští hoši během hry předvedli pěkné herní situace, většinou si s nimi ale
Hořice poradili bez problému. Na hřišti děvčat bylo znát, že jsou to začátečnice, a tak pro nás nepředstavovaly žádné ohrožení. Pro hořické malé florbalisty tedy skvělá příležitost vyzkoušet si to, co nám někdy mnohem silnější protihráč nedovolí. Na obou hřištích mohli naši fanoušci opět vidět krásnou hru s množstvím nahrávek, gólů a promyšlených akcí.
Sečteno a podtrženo, Bulldoci odměnili své věrné fanoušky pěknou podívanou a na konci turnaje poděkovali za přízeň a podporu obvyklým způsobem, tedy pokřikem směrem k tribuně. Hlasité projevy radosti z dobře odvedené práce poté pokračovaly i v šatně.
