V mázhauzu plzeňské radnice začala v pondělí 1. října výstava připomínající život válečného letce a brigádního generála Miroslava Štandery k jeho nedožitým stým narozeninám. Součástí expozice je i výstava Plzeňští letci v boji za svobodu 1939 až 1945. Oboje si lidé mohou prohlédnout do 16. října 2018.
Vernisáže se za město Plzeň zúčastnil první náměstek primátora Martin Baxa, náměstek primátora Petr Náhlík, senátor a starosta druhého městského obvodu Ludvík Aschenbrenner a další hosté včetně dcery generála Štandery Miroslavy Vojtové. Miroslav Neumann z Aeroklubu Plzeň – Letkov při zahájení výstavy připomněl, že generálu Štanderovi bude v pátek 5. října, tedy v den jeho nedožitých stých narozenin, odhalena v Plzni pamětní deska na domě v Božkovské ulici 43.
Miroslav Štandera se narodil 5. října 1818 v Praze, ale mládí s rodiči a čtyřmi sourozenci prožil v Dobrušce. Do československého vojenského letectva vstoupil dobrovolně v roce 1936. Za války létal ve Francii i Velké Británii. Po událostech v roce 1948 uprchl z Československa zpět do Anglie, kde ve službách RAF působil ještě sedm let. Do Plzně se vrátil v roce 1994. Zapojuje se do Svazu letců ČR v Plzni, Československé obce legionářské a stává se čestných členem Aeroklubu Plzeň – Letkov. V roce 2007 obdržel čestné občanství města Plzně. Zemřel 14. února 2014 ve věku 95 let.
Výstava Plzeňští letci v boji za svobodu 1939–1945, jejich spojenci a soupeři. Třicet panelů obsahuje životopisné údaje a fotografie 81 plzeňských letců, účastníků boje za svobodu a informace o jejich spojencích a soupeřích. Rozsáhlé podklady k panelům poskytli plzeňští letečtí historikové Ladislav Vitík, Hanuš Salz a Karel Foud, Muzeum RAF v Londýně ve spolupráci s Velvyslanectvím Velké Británie, Norské letecké muzeum ve spolupráci s Velvyslanectvím Norského království, Muzeum Luftwaffe ve spolupráci s Velvyslanectvím Spolkové republiky Německo. Dobové fotografie rekonstruoval Jiří Plzák.
