Search
Close this search box.

V Kolíně si připomněli výročí dvou osobností

V měsíci říjnu si připomínáme výročí dvou osobností, které jsou spojeny s městem Kolín.

Jan Kubíček (1927 Kolín – 2013 Kolín)

Dne 14. 10. si připomeneme 5. výročí od úmrtí významného kolínského malíře Jana Kubíčka. Malíř, kreslíř, grafik, ilustrátor. V letech 1948 – 1954 studoval v Praze na Vysoké škole uměleckoprůmyslové a v letech 1944 – 1957 Akademii múzických umění obor scénografie. Malíř a grafik přešel od realistické malby, přes lettrismus a informel k nejradikálnějším formám geometrie. Stejně dobře se dokázal pohybovat i v oblasti fotografie a objektu. Člen skupiny Křižovatka. Malíř a grafik Jan Kubíček patří k úzkému kruhu autorů, kteří zasvětili svou tvorbu racionálnímu geometrickému umění. Začínal jako krajinář a obdivovatel městské poetiky. Vyvinul speciální techniku šablon a prostřednictvím nápisů a znaků v obrazech prošel ojedinělou formou lettrismu až ke zcela autonomní geometrii. Od šedesátých let se systematicky zabýval nejrůznějšími geometrickými modely, jejichž možnosti a variace zkoumal. Charakteristické pro jeho obrazy a grafiky jsou linie, které zároveň oddělují barevné plochy. Kubíček patří vedle Sýkory, Mirvalda či Grygara k nejdůležitějším abstraktním tvůrcům u nás. Jeho díla jsou zastoupena v mnohých českých i zahraničních sbírkách. Jeho rozsáhlá grafická tvorba má vedle malířské rovnocenné postavení. Jan Kubíček byl za ni oceněn za nejlepší Grafiku roku 1999 Cenou Vladimíra Boudníka.

Camill Hoffmann (1878 Kolín – 1944 Osvětim)

Dne 31. 10. uplyne 140 let od narození kolínského rodáka Camilla Hoffmanna. Básník, překladatele, novinář a československý diplomat. Narodil se v židovské rodině ve středočeském Kolíně. Jeho mateřštinou byla němčina, ale stejně tak dobře hovořil i česky. Střední školu vystudoval v Praze, kde se stal členem skupiny básníků, uskupených kolem časopisu Jaro, který vydával Paul Leppin. „Jarní generace“, jak byla tato skupina později nazvána, je řazena k novoromantikům. Začátkem 20. století odchází Hoffmann do Vídně, kde začíná pracovat jako redaktor deníku Zeit. Ve Vídni se spřátelil se Stefanem Zweigem, společně s ním přeložil Baudelairovou sbírku básní Květy zla. V pozici redaktora literární rubriky je neustále v kontaktu s rakouskými, respektive středoevropskými spisovateli, kupříkladu s Arthurem Schnitzlerem, Marií von Eschenbach nebo Detlevem von Liliencronem. Na doporučení Maxe Broda nechal Hoffmann otisknout báseň tehdy ještě neznámého Franze Werfela. Camill Hoffmann byl tiskovým přidělencem velvyslanectví ČSR v Berlíně. Možnost emigrovat nevyužil, zůstal v okleštěném Československu. Gestapo jej coby prominenta masarykovského režimu po okupaci několikrát vyslýchalo. V roce 1942 byl Hoffmann spolu se svou ženou deportován do Terezína a odtud – vůbec posledním transportem 28. října 1944 – do Osvětimi.

Převzato ODTUD

Sdílejte článek

Přečtěte si také

Pomerančová kůra – vlastnosti a použití

Pomeranče jsou jedním z nejpopulárnějších citrusových plodů. Kromě šťavnaté dužiny lze konzumovat také kůru, která rovněž má mnoho zdravotních vlastností. Proč bychom měli jíst pomerančovou

10 zásad pro nové dětské hřiště

Dětská hřiště jsou místa, kde děti tráví mnoho hodin svého dětství. Tato prostranství by měla být bezpečná, zábavná a podporovat rozvoj dětí. Při plánování nového

Tvorba webových stránek: Webklient