Téměř dvě stě studentů odvlečených do koncentračního tábora. Více než třináct set popravených a umučených. Bezpočet vězněných a trýzněných. Takové je skóre válečných let pouhé jedné brněnské lokality – Kounicových kolejí. Dnes ráno se sem lidé přišli poklonit památce těchto obětí. Vzpomínka na konec světové války proběhla odpoledne také na Moravském náměstí.
Kounicovým kolejím, které se za druhé světové války proměnily v gestapácké vězení a popraviště, se záhy vrátila jejich původní funkce a studenti je obývají dodnes. Řadu let však zůstávají i pietním místem, na kterém se při významných výročích scházejí lidé, aby v autentických kulisách vzdali čest obětem druhé světové války. „Proč si dnes tyto pohnuté doby připomínáme? Protože z mého pohledu je potřeba si uvědomovat, že svoboda, která dnes vypadá tak samozřejmě, samozřejmá není. Měli bychom proto bojovat s každým, byť malým, projevem nesvobody, a netolerovat nesvobodu ani v těch místech, která se nás zdánlivě netýkají. Neboť před těmi více než 73 lety to tak mohlo také vypadat,“ připomněl ve svém proslovu primátor města Brna Petr Vokřál.
Slavnostního pietního aktu přímo na dvoře Kounicových kolejí se zúčastnili zástupci parlamentu, kraje, vysokých škol i válečných veteránů. Vedení města reprezentovali vedle primátora Petra Vokřála také jeho náměstci Petr Hladík a Martin Ander. Všem přítomným se pak otevřely dveře pamětní síně, ve které jsou vystaveny předměty každodenní potřeby jako oblečení či odznak gestapa, ale i korespondence či motáky.
Konec druhé světové války připomněla i odpolední akce na Moravském náměstí, kam přišli lidé položit květiny k pomníku Rudoarmějce. Socha byla poprvé vystavena v roce 1955 jako hold desátému výročí osvobození Brna od nacistů.
Den vítězství se v Evropě slaví v různé dny. Nizozemci si ho připomínají už 4. května, zatímco Rusové až 9. Stejně jako v České republice se 8. květen za den konce druhé světové války označuje také v Polsku, Francii nebo v Norsku.
